Zbujeti
Zbujeti, el, ení; zbujněti, ěl, ění = bujnosti nabyti, an Stärke, Muth, Wuchs, Uibermuth gewinnen. — abs. Koňové zbuj- něli. Us. V čas prskání kozlovi obroku při- dati, aby zbujel. Ja. Jelen zbujel (= žene se na psa nebo lovce). Šp. Nehody jdou na člověka, aby nezbujněl. Us. Dch. Zbujelo jest srdce. BO.— čím: přílišností pokrmu. Boč. — kde. A v komž jest zbujel oheň, ten horkého jest přirození. Ms. bib. Jád. — kdy. Jetel po dešti zbujněl. Us. Tč. — po čem: po dobrém obroku. Ros. — proč. Sodoma, to zlé a šeredné miesto, najviec zbujelo a zhynulo pro velikú sytosť. Št. — Vz Vzbujeti.