1. Zdáti
1. Zdáti, zdávati = sdáti, spojiti, zu- sammengeben, vereinen; vzdáti, übergeben, hingeben, aBiegen. — koho. On je zdal = spojil. A ten (kněz) na svú víru řekl, že on je zdával (kopuliren). Půh. II. 628. — co: soud = skončiti, endigen, schliessen. Zř. F. Z. poselství (vyříditi). Hr. rk. 185. — se s kým = obcovati s kým manželsky, Ms. pr. kut.; 2) oddati se. Rváč. Zdali se spolem, sind verheirathet. Us. Tč. Jiřík slíbil sě se mnú zdáti (heirathen). NB. Tč. 92. Rachman jest zdán s Jindřichovú mateří dřéve než se jest Jindřich narodil. Půh. II. 628. Devět mužů ty si měla, s žádným zdávána nebyla. Sš. P. 3. — co kde, Tu konšelé před pány měli úřady své zdáti (složiti). V. Ve svém srdci ten úmysl zdála (učinila. Dle opravy Opatrného). Hr. rk. Pa. 85. — se čeho: studu (=vzdáti). Gníd. Na Ostrav. Tč. — se komu s čeho, sich entblössen, hingeben. Se všeho se otec synům zdal (vše jim dal). Puch.