2. Zdáti se
2. Zdáti se, zdám se; zdávati se = vi- děti se, na mysl jíti (zdá se, neosobně = vidí se), scheinen, anscheinen, den Anschein haben, vorkommen, dünken; míhati se, tušiti, ahnen, schwanen; sníti, ve snách viděti, träumen; viděti se, líbiti se, gut scheinen, gefallen. Jg. Vz Spona. Z., chybnou ana- logií zdíti, 2. os. zdíš, 3. os. zdí. Vz Gb. v List. fil. 1884. 106. — Zdáti se může býti i osobné (zdáte se mi býti pilnými) i bez- osobné (zdá mi se, že jste pilni) — abs. Cožť sě zdá, ve všech těchto věcech co sě hledá? Kajících skrúšenie? Hus I. 79. Co se zdá, to je sen a kdo snu věří, stín lapá. Pořek. Šd. Co se zdá, to je sen, na to nedbej. Pořek. Zdí (= zdá, vz nahoře) mi se. Alb. 78. b, Hr. rk. 41. b., Alx. H. 2. b., Alx. V. 163. b., Tristr. 372. Zdíte se. Mat. 23. 28. Zdá-li se, že nakládá hnůj, umře někdo z rodiny; Zdá-li se, že někomu vypadl zub nebo vytáhne-li ho bez bolesti, umře někdo z rodiny; Zdá-li se (komu), že někoho holí bil, uslyší radostnou novinu; Zdá-li se (komu), že se topil v kalné vodě, onemocní. Na mor. Val. Vck. Vz Zdáti se o čem, kdy (doleji). Ani by se nezdálo (am by Nepomyslil). Us. Brt. — s inft. Nohy, oči, jazyk, vše na obrtlíku míti se zdal. Kom. Zda se Býti co ovce, ale trkal by co beran. Prov. Zda se něco uměti. Ros. Po- hanění trpěti zdá se mu na tvrdo skočiti. Prov. Zdáš se býti nepozorný. Us. Nezdá se uměti kuřátka rozvázati. Prov. Jestliže j se nám malá zdá býti nepravosť. Br. Člo- věčina nejchutnějším pokrmem zdá se jim býti. Sych. Nezdálo se Římanům toho uči- niti. Háj. Veselá se býti zdám. Ht. Sl. ml. 265. Bude-li se jim zdáti to konati. Exc. Zdá mi se ještě za potřebné býti. Brt. S. 154. Nezdálo se to slušeti pod Rokycanu. Let. 71. Oblakové leckdys vzhůru se vzná- šejíce zdály se zemí býti. Ler. A když jest jim nezdálo se trh držeti, řekl Miloš. NB. Tč 12. Bude-li se co zdáti Zigmundovi k lantfridu mluviti, páni chtí nález učiniti. Půh. II. 224. Ačkoli nyní se zdá to cos býti velikého. BR. II. 641. b. Toť mi se jest zdálo promluviti. Chč. Vz Infinitiv. — Poznam. Výrokové jméno stojí v nominativu: Us., Ben., Sych., Br., V., D., Troj., Kom., Solf., aneb v instrumentale: Gníd., Ben., Sych., Eus. Viz příklady v tomto článku. Mimo to: Sově soumrak svítáním a trna noční polednem se zda. Vz Brt. S. 3. vyd. 64. a. Nezdá se mi již tak upřímným jako dříve. Us. Uhry zdály se k poskytnutí pomoci příhodnější. Ddk. III. 20. Skrze ty brylle hledícímu věc daleká blízka (blízkou) se zdála. Kom. Aby se lidem zdála krásna; Ktož jen po tom stojí, aby postavú zdál se dobrý. Št. N. 25. 17., 167. 36. Zdalo se mi jest užitečno. Vš. Jakž mi sej' zdálo po- dobné. Št. Kn. š. 1. Zdajíc se sobě múdřejšie nežli jiní. 1B. 9. — se komu. Proto, že se spravedlivý sobě zdál. Br. Zdá se mi divné. V., D. Pánóm se zdá (dem Herrengerichte), že to oboje poručenství podlé práva země nic není. Kn. our. f. 50., Gl. 385. Každému se nevěra zdáše. Dal. Jir. 47. Zdají se tobě to sediaci. Kom. Jak se mi zdá. V. Co se vám zdá? Mně se všecko zdá. Šm. Nezdá se mu domů. Šm. Co se ti dnes zdálo? Ros. Zevnitř zdáte se lidem spravedliví. Br. Co se ti nezdá (co tě napadá)! Us. Brt. Nezdá (= nelíbí) se mi to. Us. Sá. Cosi pěkného se mi zdálo. Us. Šd. To se mi jenom zdálo. A jděte, co se vám zdá! Us. Šd. Zdá-li se komu hrozný sen, má říkati, by se zlého uvaroval, jakmile procitne: Sen je sen, poroučím ho třem: Bohu otci, Bohu synu, Bohu duchu svatému. Amen. U Bydž. Kšť. Keď sa malebný dúhy luk ponad Váh jasal v chmúrny čas, tak sa mi zdálo, žiaden kraj, len môj mať môže toľko krás. Čjk. 63. Čo sa ti, môj milý, moja láska nezdá (nelíbí)? Ak sa mi budeš zdáť (líbiti), budem k vám chodievať. Sl. ps. 72., 205. Protož jestli se vám bude z. (líbiti), dáte mně znáti a já na to pilnosť míti budu. Sl. let. VI. 65. Mně se zdá (k tomu odpovídají: Co se zdá, to je sen). Brt. Když ja půjdu spáti, nesmí se mi nic zlého zdáti. Pís. Zdáť mi se. Mst. 225 Učiňte, což se Vám kolivěk líbí a zdá. Žaluji VMsti na služebníky vaše, že sebravše, s kým se jim zdálo, i šli na lidi mé; Scházejíce se na lesy i kdež se jim zdalo; I mějte se v té věci, jakž se vám zdá a jáť se také mieti budu, jakž se mně zdá Arch. II. 173., V. 334., 345. Když se vám zdá, že jste pečlivější o ten zástup nežli já, dokažtež tedy . . . BR. II. 665. a. Kohož se jemu zdáti bude, môže poručníka listem udělati: Nezdá se mi spravedlivé; Aby mohl diel dědictvie svého, komuž by se jemu zdálo, dáti. Vš. Jir. 23., 107., 308., 316. Pakli se pánóm co nezdá, tu opravují. Vš. To obrátil, kamož se mu zdálo, na své potřeby: Tu mi podával za to peněz, i zdálo mi se to málo; Mezi p. K. a p. Ješkem tak se pánóm zdá; A tím činil, jak se jemu zdálo. Půh. II. 24, 290., 384., 468. Tako sě j'mu jistě zdáše. Alx. Anth. I. 3. vyd. 35. Tak by mně se zdálo. Kat. 1338. Nezdaj se vám klam to, coť pravím. Št. N. 141. 4. 1 Jidášovi nezdála sě to služba Boží, když Byla masť draha prolita na Krista. Št. N. 251. 5. Nech sě to žádnému nemožnou věcí nezdá. Kom. — že. Zdá se mu, že něco umí. Ros. Mně se všecko zdá, že nepřijde. Us. Dch. Jemu se zdá, že jest moře do kolenou. Kmp. Č. 94. Zdá se pánóm, že nejma odpovídati. Půh. 200. Toť mi se zdá, že slove, že ten stojí na levici, ktož . . . Št. Kn. š. 22. — by. Nám sě zdálo, aby Pavel odpor ku právu položil. NB. Tč. 138. A ten, jenž se zdál, by pastýř byl a nebyl jest, opustil ovcě a utieká. Hus II. 170. Nezdá se tobě, by Bél byl živý bóh? BO. Protož nezdá se mi, by . .. Št. K. š. 3. Pánóm zdá se, aby ho tu právem hledala. Půh. II. 384. Zdáše sie mu. By... Pass. XIV. — jakoby. Zdá se, jakoby chtělo pršeti. D. Vz Zdáti se z čeho (doleji). — ano. Zdálo se mu, ano (= ani) stali se křikové. V. — se komu o kom, o čem. Zdálo se mi o vás. Us., D. Zdálo se mi o východní záři. Er. P. 109. Plavci se zdá o vodách a povětří, bitci o bitvách. Reš. Nač lidé ve dne myslí, o tom se jim v noci zdá. Us. Tč. O tom se mi nezdálo ani ve snách. Us. Tč. Co vám sě zdá o Kristovi, čí syn by byl? Hus II. 373. Zdá-li se o třešních, uvidí člověk lidskou krev; Zdá-li se o modrých peřinách, někdo z rodiny umře; Zdá-li se o ovoci, zemře někdo z domu; Zdá-li se o potřebě, bude dlouho živ; Zdá-li se o pe- nězích, holé neštěstí; Zdá-li se o ohni, je peklo (křik) v tom domě; Zdá-li se o vších, bude bohat; Zdálo-li se komu o úhlu na něčem ležícím (na zdi atd.), zemře někdo z domácích nebo z rodiny (to se vždy vy- ráčí); Zdáli se o kalné vodě, onemocní někdo buď z rodiny nebo z domu; Zdá-li se o kněžích, je pohoršení (Cf. Než o knězoch, radši o čertoch t. j. ať se zdá, praví lid); Zdá-li se o svatbě, umře; zdáli se o potřebě, vdá se neb ožení se; Zdá-li se o mrtvých, prší nebo sníh mete; Zdá-li se o švestkách, neštěstí. Na mor. Val. Vck. Ať se ti o tom nic nezdá (nemysli na to). D. Co kdo rád má, o tom se mu zdá. Č. — se komu jak. 315* Zdáliť se za dobré králi. Br. Zdálo se nám za neslušné. Us. Za veliké štěstí se jí zdálo. Št. Potom se to zdieše za veliký div. Kat. 12. To by se mi za punč (punčem) ani ne- zdálo. Us. u Choc. Zdálo se mu za věc ne- možnou odtud vyproštěnu býti. Br. Zdá se na první pohled, že... Us. On se takto zdá nad lidi, ale není (er scheint brav zu sein). U Dobrušky. Vk. Sedl na ohnisko, zdálo se mu hnízko (nízko); posedl on výše, koza na něj dýše. Sš. P. 764. Nezdalo se tedy od věci. I všem se zdá za podobné. Smil. v. 108. Mně by zdálo sě to za veliké ščestie. Kat. 2488. Co se nám za obtížné zdálo, po- znamenali jsme. Žer. Sn. 67. Králi nezdálo se za slušné. Let. 184. — Anth. I. 164., Kat. 93. — se komu do čeho. Nezdá se mi do toho = nemám chuti k tomu. Us. Co se vám zdá do zlého člověka tohoto? Pass. 290. — z čeho. A z té bázni bude se jim zdáti, jakoby Buoh nebyl mocen. Št. Kn. š. 29, Veliká chvála na kázání, že se z toho zdá, že jest nelze zahynouti té duši. Chč. P. 170. Z těchto věcí zdá se, že ani otcóm tělestným ani duchovním, kteří jsú protiv- níci zjevní boží, dlužní jsú synové, aby je tak ctili, jako kdyby byli šlechetní. Hus I. 244. — kde. V čem se vám nezdál (nelí- bil)? Sá. Pokrytci proto, že sú sě před lidmi zdáli jako spravedliví a činili se jako spravedliví nejsúce. Hus II. 282. Vz Zdáti se kdy. — kdy. Dej mi, Bože, ten dar, co se mi v noci zdál. Sš. P. 224. Zrcadlo přesné není věcí tak obyčejnou, jak by se zdálo v prvním okamžiku. ZČ. III. 38. Zdálo se mně, zdalo až na samé ráno, žes mi dal hubičku; Zdálo se mně, má milá, tej noci o tobě, že jsme my se procházeli v zelenej zahradě. Čes. mor. ps. 83., 134. Třeba se ti ve snách zdálo, že na tě z nebe volalo. Kld. II. 293 Zdálo se mi té noci na mojí postýlce; Zdálo se mi na neděli ráno. Er. P. 172., 242. Co se zdá na pátek, to prý se v Neděli vyplní. U Bydž. Kšť. I skúmá, zdali není též pravda iná, čo zdálo sa mu ve sne? Hol. 109. Zdieše se jemu v tej hodině. Výb. I. 138. Jako se bude jemu zdáti za podobné po smrti Petrově. Půh. II. 252. Zdálo se mi ve sně. BO. Zdá se mi v noční hodinu. Alx. V. 158. a. Vz Listy filol. 1884. 106. — se komu na čem. Uhři jistoty jiné nemají než přísahu, listy a pe- četi a na těch se králi málo zdá uvažujíc předešlé běhy. Pal. Děj. IV. 1. 125.