Zdělati
Zdělati, zdělávati = sčiniti, smísiti, zu- sammenmachen, -mischen; vystaviti, udělati, způsobiti, errichten, aufführen, aufbauen, machen, anrichten; učiniti, machen, ver- fertigen; děláním v něco obrátiti, verar- beiten; děláním spotřebovati, aufarbeiten, verthun, verbrauchen; zmalovati, zkatovati, übel zurichten; se = sdělati se, způsobiti se, sich bilden, sich gestalten: spraviti se, sich zurichten. Jg. — co : sruby, Troj., náspy, mozoly (udělati), škodu, V., rybníky, Jel., zlato, stříbro, kůže, D., dědinu, pole, město, obležení (udělati), poselství (vyříditi), Troj., mnoho dříví n. vápna z. (spotřebovati). Us. Hejtmany z. (jmenovati). V. Z. listinu, aus- stellen, J. tr., sady, zahradu. Mus. 1880. 438., bavlnu, verarbeiten, NA. IV. 29., oltář, errichten, Bibl., dříví, aufarbeiten, Škd. exc., trávu (vysekati). Us. u N. Paky. Vik. Z. listy. Arch. II. 22. Zdělal sem sady a štěpnice. Hus I. 282. Z hory, důl, pramen (rudu z pramene dobývati); za týden 150 hřiven čistého stříbra z. Vys. — koho: 1) zmilo- váti, zkatovati koho. D. Ti ho hezky zdě- lali. Us. Rgl. — 2) Ctíti. Lid mne zdělává. Jel. 3) Učiniti. Poručníky z., bestellen. Vš. Jir. 44. — co komu (kudy) : mosty si zdělal přes moře. V. Z-ti si zálohu, Hinterhalt legen. Lpř. Odbojným Uhrům veliké škody zdělal. Exc. Z. komu památku. Ráj. A jiné poručníky jim (dcerám) nad týmž statkem zdělal. Vl. zř. 488. — co, se, koho čím. Pracemi se z. (utrmáceti). Kram. Teda myslíš, že tam každý, kto zachce, môže sa zdelať cárom? Zbr. Lžd. 175. — co, koho z čeho: z nepřátel přátely z., V., z grošů zlatý (v počtu). Opt. Pochvy celé ze zlata a stříbra zdělány byly. Ddk. II. 140. Puol osma podsedků sobě skoupili, z kterejchž sobě dvory z-li. List Hrad. z r. 1581. Ťč. Zdělá z mědi rozličné orudie. BO. — co nač. Všechno zdříví na popel zdělal (spálil). V. Listy na smlouvu z. Aesop. Něco na jinou věc z. J. tr. Mozoly zdělal na oči (oslepil je). BR. II. 351. b. A na to zbožie Sloták jemu listy zdělal, aby jemu ve dsky vložil. Arch. I. 173. Jestliže by řeka tam toky aneb jezera na budoucí časy kdy z-la. List hrad. 1581. Tč. — co kdy. Aby mohli do pravého času listy z. a dokonati. Hol. z Št. Z-li 15 loket za deň. Us. Tč. Pohoří oderské teprve na počátku 13. stol. hra- dištskými premonstraty bylo zděláváno. Ddk. IV. 129. — co več: les v dědiny. Dipl. 1461. Z. co v jinou věc. J. tr. Pole sobě v zahrady z. List hrad. z r. 1478. Tč. — co k čemu. Soud sám má z. otázky k svěd- kům. J. tr. Nemocný na třetí rok poručníky sobě pře své k súdu zdělaj. Vš. Jir. 61. — co kde. Listina teprve v Magdeburce zdě- lána jest dne 1/7 1179. Ddk. IV. 32. Lid český veliké Škody v Rakousích zdělal. Dač. I. 255. Na té ztezce znamení hraničná zdělati dali. List hrad. z r. 1581 Poručníky své sobě před dskami zdělaj. Vš. Jir. 59. Žalujemy na dříve řečeného Vlčka i na jeho syny, že sú sobě z-li lúky na naší pravej obci; Sobě na mém na vlastním lúky zdělal. Půh. I. 183., II. 467. — koho nad kým. Když kněžna vdova zdělala hejtmany nad Čechy Němce. Pal. Děj V. 2. 79. Vz Z. co komu. — co za koho. A za Kuklíka jistce zdělali. NB. Tč. 265. — co o čem. Zdělal o tom biskup Pelhřim listinu potřebnou. Ddk. IV. 50. — co kam. To staré maso zdělám do cerbulátů. Us. v Kunv. Msk. — co jak. Duom opravoval a dobře zdělal. Arch. IV. 352. Z-li okenka šourem skrze zeď. Bl. A tak rozsievaje v ně nevěru, bludy a všelikaké hřiechy zdělal jest je kúkolem. Hus II. 55. On má všecky své úředníky upřímnými a spravedlivými z. Jel. Enc. m. 61. — co s čím (smíchati). — co v čem. Mus.