Zdivočilý
Zdivočilý = zdivočelý, divoký, který se zdivočil, wild. Z. obyčejové, Ros., vášeň, Č., zubr. Sych. Zdivočilý. Kká. Td. 130. a j. Z. kluk, Dch., chasa, houští, Čch. Mch. 18., 45., rota. Ib. 78. Sv. Vojtěch nalezl manželství v Čechách ve stavu z-lém. Ddk. IV. 301. — Pozn. Zdivočilý jest prý chybné m. zdivočelý od zdivočeti. Cf.: zprachnivělý, zkamenělý, zmoudřelý, zdivočelý, zhova- dělý. Ale Jg. má tvar zdivočilý a odvádí jej od: zdivočil se a nikoli od zdivočeti. Cf. zhovadilý (který se zhovadil), Rkk., vko- řenilý, změkčilý, zmocnilý, znuzilý, Žer., zmužilý, V., zněmčilý, V., opilý (který se vkořenil, změkčil, zmocnil, znuzil, zmužil, zněmčil, opil); zhošilý, zepsilý, zjedovatilý. Vz Zhovadilý.