Zdrtiti
Zdrtiti, il, cen, ení; zdrcovati, zerdrücken, zermalmen, verkleinern, zerbröckeln, zer- reiben, zerschmettern, niederschmettern. — co : sůl, kámen, suchý chléb, Us., Tč., okovy, Vlč., pouta. Vrch. Závory a mříže mi snadno zdrtiť. Kká. Td. 300. -- koho. Dch. Nač by křísil osud, koho jednou zdrtí? Kyt. 1876. 87. — co, koho čím. Bouřka krupo- bitím osení z-la. Sych. On krokem zdrtí zmije. Vrch. Myth. I. 216. Kmen tíží svou ho zdrtil. Us. Pdl. Vždyť takového náhlou smrtí Horský vánek zdrtí. Hdk. C. 138. — co oč. Však svou ruku zdrtí o krumlov- skou skálu. Kká. 5. 117. — Cf. Sdrtiti.