Zdrželivý
Zdrželivý = zdrženlivý, zdrživý, vz -avý = zdržující se od něčeho, střídmý, mírný, enthaltsam. Zdrželivého jazyka. V. Z. soud o něčem vynésti. Ndr. — od čeho: od cizího. Eus. Nezdrželivý od marnosti, od nesmírného pečování. Bart. 345. 18., 345. 20. — v čem: v jídle a pití. Bart. 345.17. V jednání a slovech studeně z-va byla. Sá. — Z. = čistotný, nehříšný, keusch. V. — Z. čeho = držící, zachovávající, haltend, erfüllend. Z. slibův, Kor., víry, V.; smluv nezdrželivý. Kom. Čechové jsou slibu a přípovědí svých z-ví. V. Nezdrželivý smluv a slibův. Bart. 345. 19.