Zdržeti
Zdržeti, zdrž, že (íc), el, en, ení; zdržo- vati, zdržívati, zdržovávati = sdržeti, zu- sammen-, beisammenhalten; obsahovati, ent- halten, fassen; zachovati, erhalten, aufrecht erhalten, unterhalten; v jistém stavu, v mezech držeti, chovati, halten, erhalten; plniti, držeti, halten, einhalten, erfüllen; zpět držeti, za- držeti, zastaviti, překaziti, auf-, an-, zurück-, einhalten; se = obmeškati se, zastaviti se, verweilen, sich aufhalten; na čas někde by- dleti, sich aufhalten; zachovati se, erhalten werden; obsaženu býti, enthalten sein; ode- příti si co, přemoci vlastní žádost, varovati se, meiden, sich enthalten. Jg. — abs. Co vyřkli, to aby bylo zdrženo. Půh. II. 172. — co, koho. Zdržuje ho stud. Jel. Město zdrželo útok jeho. Flav. Víru a slib z-ti (plniti). V., Br., Ros. Nemoc z. D. Něčí místo z, (zastávati). Arch. II. 434. Z. koho (zadržeti, aby nepadl). V. Z. výmínky, lhůtu, J. tr., nepřítele, Čsk., hru. Us. Bkř. Slíbil mi to z. Půh. II. 395. Pilířové stavení zdržují. BR. II. 862. a. Potřebné věci mají žádány býti od Boha, ne pokrmóv sladkosti, ale ty věci, kteréž tělce zdržievají (= udržují). Hus I. 331. Přísahu z. Hus I. 105. Toť jsem já zdržel. Ps. o záští. A protož slibujeme svou dobrou a čistou věrou kupitelům našim to všecko zdržeti a v celosti zachovati. Tov. 151. Statečná věc jest koho zdržovati, odejíť je statečnějšá. Slov. Tč. Z. hory (zachovati). Vys. Ten žalm proroctví o Mesiášovi zdržuje (obsahuje). Kom. Bůh nebe i země zdržuje (zachovává). V., Br. Z. smlouvu. Br. — co, koho, se kde (v čem, na čem, pod čím, za čím, při čem, po čem, u koho, mimo co). Řád ve světě z. (zachovati); vypově- děnec v místě vykázaném se zdržuje. Kom. Z. se v mezech, Jel., se ve službě. Har. Všecky v řádu zdržovati; mysl v mezech zřízených z.; ta kniha to vše v sobě zdržuje (obsahuje); to vše v tom trém se zdržuje (jest obsaženo). Br. Z. co v paměti; z. se v sobě, v okovech, v žalářích. V. Mnohá zvířata ve vodě se zdržují. Pt. Zdržovati se v hospodě. Ml. Ta zvířata na zemi se zdržují (žijí, bydlí). Pt. Mnohá zvířata pod zemi se zdržují. Pt. Zdržuje se po městech, po ostrovech. Har. Z. někoho v městě při sobě. V. Kdoby věc vypůjčenou za sebou zdržel. Er. Přísahu jsem vykonal toliko to opustiv, co proti slovu božímu a čistému učení křesťanskému v ní se zdržuje. Žer. F. 6. Zdržíte se u nás déle? Us. Šml. Dlouho mě tam z-li. Us. Všecko tvoje chování zdržuj pod dobrú ochranú; Pstruhové v čisté a skalisté vodě se zdržují; On se dlouho v městě zdržoval; Vždycky zdržuj od no- vinek jazyk za zubami; Kdo v dešti venku jest, venku se zdržuje, zmokne. Us. Tč., Km. Mnoho mimo dům se zdržoval, Hrts. Bojové z-li se v zemi české několik set let. Tk. Čch. 2. Z. se při dvoře; Opatření ta zdržovala ho doma. Ddk. III. 222., III. 158. To v tom psaní se zdržuje. Žer. 342. Lid vojenský až posavad v Budějovicích se zdržoval. Dač. I. 353. Cicero se tu (v Soluni) na svém vyhnanství zdržoval. Sš. II. 235. Mojžíš zdržoval se na Sinai hoře u hospo- dina. Sš. Sk. 6. Vojsko se tehdáž zdržovalo na pomezí uherském. Čr. A to ve 23 kapi- tolách pořád, totiž od 3.—26. zdržuje; To se v páté prosbě zdržuje (jest obsaženo); Zástupové ho hledali a u sebe z. chtěli; Podlé toho, že se tu všechny povinnosti k bližnímu zdržují; (Apoštol) byl by jej sám při sobě zdržel. BR. II. 3., 27. a., 215., 639. b., 739. — co komu. Kteří jim usta- vičně věrnosť zdrželi. V. Paklibychom toho všeho nebo na díle neučinili a kupitelům našim nezdrželi. Tov. 161. Len miernosť a zdržanlivosť zdržuje člověku zdravia. Hdž. Čít. 119. Než ty (práva a milosti) jim zdr- žány a zachovány úplně a docela mají býti; Za to maje, že jemu to zdrží, co sú jemu slíbili; A což sú nám okolní země slíbily, aby nám to zdržely. Arch. I. 200., II. 23., III. 419. Víry Bohu nezdrželi. BR. II. 56. a. — Br. — co, koho, se na čem (čím) Na sobě zdržeti (zadržeti, zatajiti). V. Aby tou poctivou lží měšťany své jako na uzdě zdržovali. V. — koho, se čeho. Zdržeti se skákání nemohli. Kom. L. 76. Zdržuje ho stud těch nepravostí. Jel. Nemohl se z. smíchu. Us. Šd. Z. se soudu. Us. Zdržovati se manželky (neobcovati s ní). Šmb. S. I. 408. Zdržuj se nápoje prudkého, mládenče, neb on zdraví tvoje porušuje. Kmp. Č. 134. Jednej veci sa zdržuj, mnohých sa na ráz nechytaj. Na Slov. Tč. — co, koho, se od čeho. Z. se od smíchu, od pláče, od slzí, od nepravostí, od lži, od hněvu, od mluvení, od jídla a pití. V. Aby se již dále takových věci Nedopouštěli, nýbrž se od toho zdržo- vali ; Nedostatkové, jenž jsou kverky až posavad od takového hor pavování z. mohli. Nar. o hor. a kov. Z. koho od čeho. Jel. Zdrž od něho ruku (nebij ho). Kom. Lid od zpoury z. Us. Tč. Tu nalezneš, od čoho sa máš zdržovať a co činiť svědčí. Na Slov. Tč. Když si mladý, zdržuj sa od vína. Na Slov. Tč. Či ho snad nouze od tažení do Moravy zdržela? Ddk. III. 108. Nemohl Jiří z. se od slz. Pal. Děj. IV. 1. 367. (III. 3. 265.). Zdrž se ot súdu, leč obě straně sly- šeti budeš. Vš. IX. 1. Ten ovšem zdrž sě od boje tělestného; Ktož pomní, že se ne- hodných věci dopustil, také má se od ně- kterých hodných věcí zdržeti; V neděli neb jiný den světiti, jest sě od hřiechu zdržeti ... Hus I. 167,, II. 90., 409. Z. se od marností. Chč. P. 141. a. — koho, co, se čím (v čem). Odplatami a pomstami v povinnosti koho z. Kom. Z. koho rukou, mocí. V Koně rukou v běhu. Us. Nedal se ničím z. v úmyslech svých. Ddk. II. 158. Loď osm dní zdržána byla větrem. Žer. 1591. Pokáním by se zdržel a v hřiechy zase nenavrátil. Hus II. 45. — se proč. j Nemohl se smíchy z. D. Kde té doby král německý pro pořízení věcí říše se zdržoval. Ddk. II. 226. A tedy potřeba i toho. co dovoleno jest, zdržovati se pro svědomí druha a pro nekladení mu žádného úrazu a pohoršení; Že snad tajně u apoštolů jiných ku poučení svému se zdržoval. Sš. II. 15., 16., I. 136. — co, se jak. Z. něco pohro- madě. V. A ty všecky věci slibujeme sobě z. ctně a věrně. Tov. 5. Prosíme, abyste nám v tom neráčili za zlé míti, neb jsme toho sebú nemohli zdržeti (překaziti). 1466. Smlouvy bez přerušení z. (plniti). Akt. m. Ferd. Zdrželo se dnes bez deště. Sych. Ten byl včera pořádně zdržen (opilý). V Kunv. Msk. Ďalej sa už nevedel zdržať a roztvoril zase tú knihu. Dbš. Sl. pov. I. 241. Připo- vídáme to všecko v celosti bez porušení z. a zachovati. Pam. Val. Meziř. 89. Týmž slovem všecky věci chová, živí a zdržuje. Kosmogr. 9. A. S velikou prací a prosbou někoho z. Arch. I. 44. Zdržím rád, co roz- kážeš. Arch. II. 422. Jeho mocí, aby naň sáhnouti nemohli, zdržáni byli. BR. II. 330. Abych vás aspoň tím způsobem při čisté pravdě zdržel. BR. II. 613. a. Když to na- plníš, tehdy všecky dřéve psané řeči lehce zdržíš. Hus. III. 128. — co s kým. Pakliby on i čeho i s námi nezdržel. Faukn 34. — co v čem. JMK., aby mohla budoucně český národ v pokoji z., to před se vzíti ráčil. Zř. F. I. A. I. K čomu kdo z malička zvykne, v tom sa vždycky zdržuje ; Jak sa ve spaní zdržuješ, prodáváš slobodu tělu k lenivosti. Na Slov. Tč. Šedouše držel v běhu. Kká. K sl. j. 173. Vyjeli proti nim ve smutku páni uherští, aniž v takové neobyčejné pro- měně od slzí z. se mohli. Pal. Děj. III. 3. 265. Nemohl jsem se v tom z., abych Vaš- nosti napomenouti neměl. Žer. 328. Vojsko n (v) pochodu z. Us. Cf. Z. co čím. — koho kam. Ty si pán nad vecmi sveta, zdržuj jich pod nohu. Na Slov. Tč. — koho při čem: při dobré míře (při dobré vůli). Us. Kdo chce pri pokoji s jinými obcovať, ten sa má pri dobrých mravoch všemožne zdržovať. Na. Slov. Tč. — co jak za koho. Kteréžto úmluvy svrchupsané my za nás i za naše budúcie slibujem ve všech kusiech ctně, věrně a neporušitelně z. a zachovati. List hrad. z r. 1447. Tč. — kdy. Jindřich zdržoval se té doby v Sasích; Svatopluk v mesíci říjnu na Litomyšli se zdržoval; Zdržel se v Řezně jen týden. Ddk. II. 392., 403., III 29. Před přibytím Fi- lippa zdržoval se ve stranách těch; Tudy Pavel sám všech učených blikter se při vyučování svém zdržoval; Že před poslá- ním listu tohoto apoštol po dvakráte u Galatů zdržoval se. Sš. Sk. 96.. I 156., II. 48. Kteráž nás, jako nějaká kotev bárku, v čas bouřky při Bohu zdržuje. !'.R. II. 754. b. V utrpení od rozkoši tělestné sě zdržujíce. Hus II. 87. — jak dlouho. Biskup ještě nějaký čas v Lombardii zdrcen byl; Slabý odpor nemohl ho na dél z.; Ta výprava ho bez mála za dvě léta mimo domov zdržela; Zdržoval se totiž papež za celý rok až do měsíce října v Segnech; V okolí nynějšího Berouna zdržel se sedm dní. Ddk. II. 337., 427., 438., III. 185., IV. 28. Patnáct dní, za kterých se Pavel v Jerusalemě zdržoval; An Petr na poušti u Jana se někdy ač ne- drahnou dobu zdržoval. Sš. II. 15., J. 34. Arciknížata rakouská až do sedmého kolena císařství římské na sobě zdržovali. Dač. I. 257. Však zdržoval-liby se tu na dlouze, dejte mu navěstí. Žer. 348. Z. se někde za dlouhý čas. V. — že. Sotva se zdržel, že na kněze nesáhl. V. — aby. Proto matka nepoložila jest v mysli, jakoby její prosbu neuslyšal, ale že hodně se zdržel, aby časem svým jejie prosbu naplnil. Hus II. 35. — aby-ne. Nemohu se z, abych hrozných soudů neměl ohlašovati. Br. Zdržte se, abyste jich utrhavě nepomlouvali. Flav. Nemohl se toho z., aby vám toho neoznámil. Háj. Kněz Prokop Veliký nemohl se z., aby ne- chopil se slova nápodobně; Stolice římska žeby Slezáky zdržovati měla, aby Neletěli do své záhuby. Pal. Děj. III. 3. 77., IV. 2. 323. Bázeň je zdržuje, aby k hřiechu ne- klopotali. Hus II. 8. Vz Brániti (konec), Zápor.