ZdřímatiZdřímati, mám a mi (zdřímu);
zdřím- nouti, mnul a ml, utí =
lehce usnouti, po- číti spáti, ein-, entschlummern;
se =
zdří- mati, schlummern. —
abs. Rád bych trochu zdřímnul. Ros. Zdřímati vičkám svým ne- dám. Br. Zdřímají se. Br. Nejednó maměnka nejednó zdřímala, než oná dcerušce peřiny zchystala. Sš. P. 447. Moji zdriemli, moji sladko spia. Phld. III.
3. 209. Zdřiemachu se všecky i zesnuchu. ZN. Sv. Lucia s matkú u hrobu ostavši na modlitbách sě zdřímala. Pass. 43. —
kde. Ocelku v ruce vzal, ohňa si rozkřesal. Tak sa uňho zhříval, až sa uňho zdřímal. Sš. P. 794. Z.
v loktech ženy. Vrch. Pri vretienci zdriemala, neskoro sa zbadala, iba keď jej horela z ľanú biela kúdeľa. Čjk. 46. —
si. Ani jsem si nezdřím. Us. Hnsk. —
komu. Zdřímala mi noha =
strnula. Na Ostrav. Tč. Seděl tak, až se mu konečně zdřímalo. Kld. II. 129., 140. — j
ak. Sladce z. Vlč. Zdriemne
po stojačky. Slov. Mt. S. I. 181. —
se kdy. Ať bych niekdy nezdřiemal se
v smrti. Žal. 12.