Zdvorilosť
Zdvorilosť, i, f. = dvornosť, slušnost v chování, die Höflichkeit. V. Mnoho dá- vati na z. Jg. Z. je skrovničký prostředek a Nejmenší útrata, kterouž velké věci lacino kupujeme. Kmp. č. 86. Žádati není ještě hrubství, bez žádání však něco obětovati jest z. Exc. Říci někomu několik bezcen- ných z-stí. Hrts. Nevykročení) tu ještě z mezí slušnosti a z-sti; Když byli ponejprv ně- které z nich navštívili, neprokázána jim ani obecná z.; Kardinalové sami napotom před- cházeli je z-stí. Pal. Děj. III. 3. 69., 73. O z-sti vlaských kavaglierů nikdy sem po- chybnosti neměl. Žer. 317. Z. není um lehký ani hravý. Kká. Td. (Osv. V. 542). Chceš-li přijíti do vážnosti, uč se milé z-sti; Z. jest malá útrata, za níž hezké věci a hodnotu kupujeme. Sb. uč., Hkš. Z. ve slovech mnoho nestojí a přece mnoho platí. Exc. Pozdra- vení z., děkování povinnosť, grüssen ist Höflichkeit, danken ist Schuldigkeit; Z. — krásná pěkná ctnosť. Dch. Z. je hezká věc; Zdvořilosti nikdy nazbyt. Vz Česť, Chlap, Sedlák, Švec. Z-sti nezhřešíš. Bž. Jedna z. druhou žádá, stíhá. Č., Bž. Z. i kočku těší. Bž., Šd. Z. a láska k blížnému človeka nad zlatohlav krásí. Slov. Bern.