ZeďZeď. Cf. Mkl, Etym. 405. b. Z, v pl. u nových také zdě, zděmi. D. Lhrg. 180. Městská z. a parkan v Čech v 15. a 16. stol. Cf. Wtr. Obr. I. 215. nn., 794. Palác obe- zděný zdmi. Mill. 74. Jinde v Mill. obecně zděmi. Jir. — Postaviti z = roztáhnouti před někým svrchní oděv, aby neviděl, co se děje. V zlodějské řeči. Us.
