Zeleno
Zeleno, vz Zelený. — Z., a, n. = zele- nosť, das Grün. Kopání pod zeleno (na vi- nici). V. Do z-na, na z. barviti. D. Za z-na česané (trhané) kyselé bývají. (O nedo- spělých nevěstách. Vz Ženitba). Prov., D., Č. Za z-na česaný (příliš záhy učený). Konst. Dala hrušky (hrách) obírati za zelena. Brt. S. 86., Sl. ps. Šf. I. 106. Začala jích (hrušek) obierať za z-na; Otrhej hrášek za zelena. Sl. ps. 89. Idzeme, idzeme, všeci sme v ze- leně, budzeme sa rovnac k čiré bukovine. Ps. sl. Štyry sta v zeleně (oblečených), štyry sta v červeně. Sš. P. 799. Keď se stromovie zeleno odeje. Ppk. II. 91. Za ze- lena síci. Br. Trhajte, lámejte (rozmarýn) za zelena, aby vám nevyrůst do semena. Sš. P. 390. To je kluk za zelena utržený (nadávka. Cf. Nedochůdče). V Kunv. Msk. O já nejsem za zelena utržen (hloupý). Us. u Kvasin. Pojďme do z-na. Hš. Sloh. 91.