Zelina, zelinka
Zelina, zelinka, y, f. = bylina zelená, das Kraut, Gewächs, Gräschen, die Pflanze. V. Z-ny = byliny (lékařské), jež mají pro rozličné nemoci v domácnosti uschované. Na mor. Val. Vck. Z. = rostlina, jejíž lodyha nikdy dokonale nezdřevnatí, za jedno léto vyroste, kvete, plody dává a hyne, jař. Rst. 309.. 523. Cf. S. N., Ž. wit. 89. 6. Nie je to zelina na rany, leš (než) je to z. do jamy. Sl. ps. 147. Arabská z., costus spe- ciosus, arabisches Wundkraut; býková z., herba tauri (vaccae), der Erwenwürger; sva- tojanská z. = černobýl; Vytrhnúť někomu z pod noh z-nu, clavem extorquere Herculi, Jem. den Vortheil aus den Händen reissen. Na Slov. Bern. Všelijaké zeliny. Us. Šd. Ochvatná zelina, scrophularia Ehrharti (od- varem omývají ochvácený dobytek), Phld. III. 3. 291.; z. šedivá (jablečník), marrubium, weisser Andorn, Nz. lk.; z. = škrkavičník, lupinus alba, Path. III. 633.; z. krtičná (krtičník), euphorbi lathyris; zelina janská, aecidiuin euphorbiae); z. masná, chenipo- dium bonus Henricus ; z. nátchová = čistec německý, stachys germanica; z. šťastná (bez- vršník), veronica latifolia; z. peniazková (pagnčíca), pánbíčkové koláčky, malva ro- tundifolia; šťastná z., osúdenica, súdenička, obrátka, ophioglossum vulgatum, rostl. Let. Mt. St VIII. 1. 8., 1. 11., 1. 22., 1. 30., X. 1. 47., 1. 51., 1. 54. (Šd.). Půjdeš na zelinky < Arzneikräuter) do našej zahrady. Sš. P. 232. Odtrhni si tamto tú zelinku, čo sa ti pred očima zelenie. Dbš. Sl. pov. III. 55. A já mám zelinku pletenú v lelíku. Sš. P. 397. Věděti, od čeho každá zelinka jest, jak a kdy se trhati má. Bdl. Učinil všeliku zelinu po vlastech (herba). BO. Dá milá zelinky, mamička šátečku, bude polahčeno mojemu srdečku. Sš. P. 373. Sbiera zeli- nečku pre moju boľavú hlavičku. Sl. ps. 147. Di mě, milá, do téj apatéky, přines všelijaké zelinečky. Brt. P. 91. Šly tři panny na maleny, trhaly si zelinečku, co pěkně voní. Ib. 62. Každý had vzal na jazyk jakúsi zelinku, ktorá tam rástla, zelinkou dotkol sa skaly, tá sa otvorila a hadi jeden po druhom vo skale zmizli. Č. Čt. V. 174. Ani byliny ani zeliny. BO. Sotva že to matka povie, dietky sa rozletia, aby sbie- raly zelinky, čo matku vylieča. Zátur. Háj. I. 23. Navařím ti zelin od žaludka. Na Ostrav. Tč. Potom budem, mladý králik, žena tvá, keď narastie na Dunaji zelina; dovtí- pil sa mladý králik rozumu, dal nahádzať na ten Dunaj zelinu. Sl spv. I. 24. Jedno i druhé sama mrcha zelina (špatná). HVaj. BD. I. 66. Zlá zelina nevykape (tak snadno nevyhyne), Unkraut verdirbt nicht. Mt. S. I. 121. Májová zelina každá bývá dobrá. Lipa I. 47. — Z. = zelená část byliny, das Kraut der Pflanze, das Grüne. Čern. — Z. = místo zeleným něčím porostlé, das Grüne. Lék. kn. — Z. zahradní či vaření, salát, das Gartenkraut, Küchengewächs. V., Jel. Nejí jen mléko a zeliny. Kram. Nemcom zelina (saláty), Maďarom slanina a Slovákom kaša s mliekom. Let. Mt. S. I. X. 1. 50. — Vz více v S. N., Kk. 34. — Zelinka = rosnička žába. U Brníčka na Mor. Brt. — Zelinka, y, m. a f. = churavý, neduživý člo- věk. Takový z. a tak se staví! U Kr. Hrad. Kšť. — Zelinky, pl. = houby zelené v písku skryté; podobají se malým hříbkům. U Tře- bechovic. Kšť. — Zelinka u kameníků (la- mačů) v pískovci svrchní vrstva, která leží hned pod prstí; vrstva druhá ležící pod z-kou slove straka. U Hořic. Hk.