Zemče
Zemče, ete, n., pl. zemčata = brambor, bambol, krumple, lilek bobál, zemčátko, zemně, zemňák, zemník, zemské jablko, kobzole, žam- pák, jablúško, švábka, krumpír (Grundbirn), erteple (Erdäpfel), na Slov. zemnika, zem- čák. Vz Rstp. 1120., Zemák, Brambor, Li- lek, Vrták. Zemčata raná, jedlá; ve slupce, E. in der Montour; hniloba zemčat; zemčata k sázení. Dch. Zemčata na loupačku va- řená. Zemčata sázeti, okopávati, kopati, vy- orávati, dobývati, probírati, do sklepa uklá- dati, vařiti, škrábati, loupati, smažiti, s má- slem, s solí jísti; z. k masu; z. syrečkem posypali atd. Us. Okopávací plečka na řepu a z-ta. Dch. Z. na Slov. kobzole, bobály, brambory. Š. a Ž. Do Čech přivežena byla zemčata z Braniborska a odtud slují bram- bory. Š. a Š. Vz více v S. N., Čl. 72. Hni- loba zemčat, plíseň bramborová, die Nass- fäule. Houba tato zmáhá se nejvíce v čer- venci a v srpnu na listech zemákových. Z počátku se vyskytují malé skvrny, které obyčejně bělavě lesknoucím se okrajem ověn- čeny bývají. Listy žloutnou, brzy hnědnou a konečně zčernají. Pta. Kterak se ucho- vají zemčata při chuti. Vz Prm. 1878. č. 1.