Zepříti
Zepříti, pru a přím, při, přel, en, ení; zpírati = odpuditi, herunter-, zurückstäm- men, hinunter-, herab-, wegdrängen, über den Haufen werfen; se = opříti se, na od- por se postaviti, sich widersetzen, sich auf- lehnen, sich stämmen, widerstehen; pode- příti se, sich stützen. Jg. — koho: ne- přítele. Us. — koho, se čím: důvody. Jg. Nohama, rukama se z. (opírati). Us. Šd. - se komu, čemu: Bohu, Nej, něčí moci, V., ďáblu, Kom. Možná, že domluvě tvé se zepře. Sš. Mt. 251. Ktož by sě listu obran- niemu zepřel, na toho má saženo býti mocí purkrabie najvyššieho. Vš. Jir. 383. Zepři se sobě (zapři se); Aby vnukání ďábelského nepřijímal, ale jemu se zepřel; Jak statečně apoštol i proč se jim zepřel. BR. II. 73. b., 112. a., 626. Ten se velmi zpieral Mojmírovi. Kuzm. Ja tomu zpíram. Sl. let. I. 73. — Br., Lom., D., Puch. — se komu v čem. V tom pánu z. se může (smí). Nej. — se proti čemu. Let., Vš. — se oč (podepříti se). Obr. čas. duch. On se bídné o poslední klín zpírá. Dch. — se čeho. Co se toho zpíráš? Svěd. A již sě toho zpierá; Toho sě Junákova zpierá a praví, že ...: Toho se kupitel zpírá. NB. Tč. 18., 48., 256. Olomúčané mně se toho zpírají. Gl. — s inft. Již se poslouchati zepřel. Kom. Pakli by se toho učiniti zpíral. Arch. V. 370 — se jak. Zpíral by se (zapíral by) do duše. Mor. Šd. Dlho se kraľ zpieral. Dbš Sl. pov. I. 194. — se s kým. Ty se chceš se mnou zpírať (hádati)? Mor. Šd. — se čemu kdy. Tu nezapovídá v čas potřeby nepříteli se ze- příti a jeho k soudu i pohnati; Abyste léček falešných proroků znikali a jim v čas potřeby se zepřeli. BR. II. 24. a., 529. a. — Vz Sepříti.