Zesti
Zesti, zesť, zím a zjem, zíš, zí, zíme, zíte, zí, zedla zedel = snísti, abessen, zusammen- essen, verzehren, verfressen. Na Mor. a Slov. Vck. — co. On by všecko zedl. Na Stráž- nicku. Šd. Šak to má kdo zesť. Na Zlínsku. Brt. Čože si mi, moja milá, zedla, keď si mi tak prevelice zbledla? Sl. ps. 45. Ba čoby mu priam starého čerta bola pred- ložila, i toho by byl zedol. Er. Sl. čít. 63. Cos, děvečko, cos ty zedla, žes na jedno líčko zbledla? Oj, zedla som rybičku z moře, milý Bože, umořiť ňa može. Pck. Ps. 9. Nech psom tráva rastie, keď koně psi zedli. Poř. Zb. IV. 27.