Dle
Dle = vedle, prope. (ad 1.) Dle 'ho = něho. Bž. 45. — D. = podlé, secundum (ad 2.). Cf. Prk. v Osv. 1886. 571., Mz. v List. filol. VII. 45. Třída dle věku, die Altersklasse, dle množství (kvantitativně), dle míry (po- měrný, verhältnissmässig). Sl. les. Abyste rukojmě navrátili dle úmluv mezi námi. Arch. I. 379. (1442.). Věříme vám, dle těch úmluv i míru obecného, že rukojmě propustíte. 1441. Arch. I. 374. Ale dle svých dobrých skutků jeho pravej ruky dojdú. Kat. 2033. Dle mi- lého, dle jiných nadějí, dle ustavičnosti. Kat. 2305., 2326., 2344. — ad 3. D. = pro, za příčinou. A chci tebe-dle tělo i sbožie vá- žiti. Výb. I. 814. A kakžkoli nelzej' úplně vypraviti té radosti, však znamenaj Boha-dle každý z vás. Št. Převeliké nevěry-dle. Výb. II. 3. Podlé Boha, aniž mrzkého zisku dle. ZN. Rozenia-dlě, sebe-dlě, dceře-dlě. Jir. Anth. I. 3. v. XXXIV., Bž. 218. Dle toho (ideo) zpytovala jest duše má. Ž. wit. 118. 129. Ano mnohé věci dobré marné chvály dle dělá. Chč. P. 192. a. Dle vdovské od- platy. Št. Kn. š. 94. Činí-li spravedlnosti dlě, dějí, hněvivý jest; činí-li kto co po- kory-dlě, dějí, pokrytec jest. Anth. Jir. 1. 90. (Výb. I. 342., 343.). — Pozn. 1. Příčinné dle ze spisovné řeči vymizelo. — Pozn. 2. Dle řídí gt. a přece čte se: co — dle. Výb. I. 343. — Pozn. 3. Věty pod 2. Co pán dle osoby .. . Břez. Zisku dle všady lécú. Alx. (Výb. I. 156. 15.) patří pod 3. — Cf. Mtc. 1879. 151.—154., kde Bdl. proti Vaškovi význam dle = podlé, secundum dokládá.