Dle
Dle, subst. z dolja, akkus. dlu, dli, na dli; lok. dli; instr. dlí; pl. lok. dléch n. dlech. Vz Gb. H. ml. III. 218., 223. — D. = podle. Rač bohadle mysliti na jinú cestu. 1444. Pal. Děj. IV. 1. 97. Protož bohadle učiň mi, co mi učiniti máš. 1457. Sedl. Hr. III. 69. Před- ložky dle užívají na Císařovsku na Mor. jen ve slož.: podle, podli (podle), vedle. Mtc. 1900. 138.