Zevný
Zevný; ven, vna, o = zjevný, offen, offen- bar, klar. Cf. Listy filol 1882. 296. Z. hřích. Št., nepřítel. Hil. Z. známky něčeho. Mus. 1880. 155. Zevná věc jest, že člověk ne- smierně viece dlužen jest otci Bohu než kte- rému stvoření, Protož na cierkvi židovské, když se obrátí, zevno bude, že jednostajně s cierkví sv. Krista kázati bude; Z. a ne- omylná pravda. Hus I. 151., III. 81., 304. A kohož nemóž v z. zlé přitáhnouti; Kdyby vylúčen byl z křesťanské obce kletvú zevnú od vyššieho; Z. hřiech. Št. Kn. š. 11., 27., 28.