Zháčiti
Zháčiti, il, en, ení, zhačovati = vymlou- vati, zrazovati, ab-, ausreden, abrathen; se, sich sträuben, ausreden. Mor. — koho. Že ho nechtí sice zhačovati, že mu nechtí brá- niť, ale že mu to radí. Kld. 230. — se. Na Mor. Vck. — se komu. Zháčilo se mu jídlo (zošklivilo se mu). U Polič. Kš.