2. Dlíti
2. Dlíti = prodlévati, protahovati. — čím (jak). Dlil svým pokáním den ode dne. Št. Zlého's úmyslu, že tiem dlíš. Hr. ruk. 389. Tu oni mi tímž tak dlili, že časové minuli; A tím mi se to dlí. Půh. II. 290, 582. Teskní, že se tak dlí těmi penězi. 1496. Minst. — s inft. Jenž živě své cítí rány a léčiti dlí. Koll. 1. 376. — jak dlouho. To se dlilo do syna božího umučení. Pass. 14. stol. Mus. 1882. 519.