Zhroziti
Zhroziti, zhroz, zhroze (íc), il, en, ení (žen a ení, Us.); zhrážeti, el, en, ení; zhro- žovati, zhrozívati = přestrašiti, erschrecken, in Schrecken versetzen; vyhrožovati, drohen ; se = uleknouti se, zděsiti se, sich entsetzen, sich abschrecken, in Schrecken gerathen, erschrecken, erstaunen. Jg. — koho. Ne proto vojsko sebral a přivedl, aby nad shromážděnými jakou moc provésti chtěl, ale aby zhrozil ty, kteříž by snad svobodě knížat a pánů překážku a protimyslnosť činiti chtěli. V. Nepřietele zhroziti, držeti neb povrci a vždy lásku zachovati. Hus I. 185. — se čeho. Dch., Lom., Sych. Lada se toho z-la. Němc. I. 149. Aby se tako- vého příchodu jejich zhrozil. BR. II. 372. b. — se. To já slyše zhrozím se. Kom. Lab. — se nad čím. Zlob. Tito sa z li nad otcovou biedou. Dbš. Sl. pov. I. 31. — se, koho čím. D., Tč., Jg. — komu kdy. Svár, v kte- rém jsem Achyllovi zhrážal (vyhrožoval). Holý, Zlob. — se k čemu. K těm slovům se zhrozil, T., snad lépe: těch slov. — komu, na koho. Bern.