Zhubiti
Zhubiti, il, en, ení; zhubovati = zahu- biti, pohubiti, vyhubiti, zkaziti, verwüsten, verheeren, aufreiben, vertilgen; vyžiti, se- slabiti, ztenčiti, abmärgeln, entkrätten. Ž, wit. 93. 6. — co, koho: krajinu, D., město, Har., pole. Jindy člověk nezhubil oděvu za dlouhý čas. Vsetín. Vck. Z-li celé po- říčí, Ddk. IV. 16., celou úrodu. Us. Tč. — co kde. Kroupy všecko obilí na polích zhubily. Kram. — co čím: krajinu válkou, zvěř střílením. Pal. Děj. III. 3. 134. Z. ně- koho bitím, bodením. Alx. Proroky jejie rozličnú smrtí z-li sú. Hus III. 6. — se. V. Tak sě země zhubi všecka. Alx. (Anth. Jir. I. 3. vyd. 33.)