Zhýknouti
Zhýknouti, knul a kl, utí, zhýkati = hý vykřiknouti, hý aufschreien; schreien Besond. wie der Esel; mit Verwunderung aufrufen. Na Slov. Plk. — abs. Tak to zhýklo. Nitra VI. 152. Zadiví sa a zhýkne: Pre živého pána Boha, toľko peňazí. Frsc. Zor. I. 38. Ach, syn môj, cože myslíš? zhýkla matka. Dbš. Sl. pov. 1. 463. — jak. Tak ju stisnul náročky do dlani, že zhýkla maznave. Zbr. Báj. 12. — nad čím. Privie- dol svoju milú ku zlatému zámku. Ta zhýkla nad tou nevídanou krásou. Dbš. Sl. pov. 1. 512.