Zimnice
Zimnice, e, f., v již. Čech. zimjice, oby- čejně: studenka. Kts. Z., horečka, febris. das Fieber. Z., studenka, hodonka, psotnice psota, studená zimnice, studeníce, třesavice, třesutka, horečka, horučka, žehavice, das kalte Fieber, das Kalte, Kaltweh, der Rütt, das Rütten. Jg., Šp., Rk. Z. s třesením stu- dená slove (každodenní, f. quotidiana, tří- denní či třetidenní či z. ob den, f. tertiana, čtvrtodenní či čtvrtačka n. čtvrtého dne se vracející či čtverní či čtvrtodenka, f. quar- tana). Kom., Rk. Z. zánětná, suchá, pyae- mická, uremická, žlutá, omladnic, f. puer- puralis, vz více v S. N. Z. střídavá, f. in- termittens, vz Střídavka. Z. prostá či jedno- duchá a složená (s jinými neduhy spojená); popřestávající, přestávající, přeskočná; usta- vičná. Jg. Z. trvalá, febris continua, žlutá, f. flava, úbytná, f. hectica. Nz. lk. Umrlčia z-ca (keď dakto zrazu ochorie, vytrasie ho a skoro na to zemrie). Slov. Dbš. Obyč. 106. Z. tajná, tajemná, f. lenta, zastaralá, mořivá, suchá, L.; palčivá, horká, ostrá, horoucí (palčivka, horečka, horoučka, hořící nemoc), f. calida, ardena. Us. Z. žlučná, nervová (hlavnice), lepkovlhká (slizovka), shnilá, f. putrida (hnilá, Dbš. Obyč. 106.), potová (potnice, potnička), ranná (od rány), šesti- nedělek (omladnic), k mléku, katarová č. rýmová, morová (morní, morová rána, morní hlíza), k vyraženinám, od červů, Ja., k zu- bům, z lásky, D., v kůži, Lk., bahenná, Sumpf-, lampová (strach herců n. hereček při prvním vystoupení na divadle), Rk., hospitalská (která bývá v hospitalech), hu- moralní, hostec. Zimnice palčivé, od nichž drahně vojáků scházelo se světa. Skl. Sl. 387. Zimnici míti, na z-ci stonati. Ros., BR. II. 140. a. Napadá mne z.; z-cí rozpálený. Jel. Z. Naň připadla; lík pro z-ci. D. Z-ci uhoniti, dostati. Z. nepřišla; z. tělo tráví; z. se zbýti. Us. Z. se ho chytila. Sal. Z jím lomcuje. Br. Přestala mi z., ztratil jsem z-ci. Ostala ji z. Bib. Z. nepřišla. Us. Ná- pad z-ce (zimniční); lék, prostředek proti z-ci; nauka o z-ci; střídání z-ce. Ty z.! Ten člověk je jako z. (neodbytný); Po malé zimničce velikou dostati, vz Prodělání. Č. Vz Škodlivý. Z. tě stluc, suchotiny tě za- sušte. Tkad. Z. mnou klepala. Dch. Ona leží v z-ci. Sl. spv. V. 175. Bodaj ťa, milý môj, toľko zimnic triaslo, koľko ťa večerov moje oko páslo. Sl. ps. 170. Z., která ho v Uhrách popadla, učinila konec životu jeho. Ddk. 111. 27. Chodila po dochtoroch, vymýšľala lieky: no z-ca ju len drvila a drvila. Phkl. IV. 65. Otec Publiův sklíčen byl zimnicemi (o jednotlivých nápadech z-ce). Sš. Sk. 290. Jakž toho příkladem svým Pavel sv. potvrdil, když Publia na z-ci a červenou takovým způsobem uzdra- vil. BR. II. 189. a. Ten je jako čtvrtodenní z. (neodbytný). Us. Frch., Kšť. Z-ce jest 99 druhů. Vz Kld. II. 333. Pomoc od zim- nice : Napiť se červeného vína se solí, skle- nici nedívaje se odložiť a utíkati pryč; Z každého druhu trávy v zahradě rostoucí vykrútiť ščavu a vypiť v kořalce; Také pomáhá bílý psinec v kořalce. Na mor. Val. Vck. Z-ci dostávají lidé ze ščívu (šťovíku), z kozí brady, z nezralého ovoce n. z če- meru. Prostředky od ní: Buď ji prodávají druh druhu, nebo dává se nemocnému snísti nalezený někde na cestě chléb nebo zemák pečený nebo uvařený, při čemž se takto mluví: N. posýlá ti toto. Také chodívají ji utopiť. Naberou z potoka vody po proudu a nemocný se jí napije a v ní umyje. Pak se táž voda zase zanáší do potoka, ale vlévá se do něho odvrácenýma od potoka očima a utíká se od něho pryč. Z. po těchto pro- středcích vždy prý přestane. Na Vsacku. Vck. Kdo z-ce pozbyl, nesmí jíti přes vodu nebo po mostě nad vodou, jistě by se vrá- tila. Sk. Kdo jídá chléb přes devatery hra- nice přenešený, z-ce pozbude. Sk. Kdo má z-ci, nechť vezme křížového pavouka, zaváže ho do šatku a šátek si uváže na krk — z. ho nechá. U N. Bydž. Kšť. Kdo má z-ci, nesmí se strojiť, ani do kostela chodiť, sic by jím tím více lomcovala. Kld. II. 333. Kdo má z-ci, nesmí se mýti ani přes vodu jíti. Kld. Kdo uzří ponejprv žito kvetoucí, utrhni tři květy ze tří rozličných klasův a pozři je; ten nedostane toho roku ani z-ci ani žloutenku. Mus. 1883. 476. Kdo má z-ci, polkni pavouka a pomůže prý si od ní. Kšť. Kdo pozři tři kočičky svěcené o květné ne- děli, nedostane prý z. po celý rok. Us. Ft. Z. je panská nemoc. Mt. S. I. 121. Štěstí jako z., koho chce, toho napadá. Hkš. Jak zahánějí z-ci? Vz Mus. 1853. 477., 1854. 537., 1856. 63. Pověry o z-ci, vz Mus. 1855. 54., Sbtk. 343. — Z., pl., f., druh hrušek na mor. Val. Brt., Vck.