Zištný
Zištný, nützlich, einträglich, vortheilhaft (zastr. zištěn, na, o); komp. zištnější = užitečný. Užitečný a z. býti. V. Z. dědina. Jel. — komu. Pánům zištné bylo, aby všecky věci v nejistotě zůstávaly. V. Ne- buď samému sobě z. Rad. zv. — k čemu. Místo k boji z. Pal. Děj. III. 1. 300. — Z. = zisku žádostivý, gewinnsüchtig. Z. kupec. Z. žádosť, cupiditas acquirendi. BO. Z. tento kníže použil útěku Belova. Ddk. V. 239. Vz Sobec. — jak. Hanebně, mrzce
z., schnöde gewinntüchtig. Lpř. Sl. I. 20. — Z. = užitek mající, Nutzen habend. Mohl jsem o mnoho býti zištnější (mohl jsem více získati). Us. — na čem. Mnohemťby zišt- nější na duši i na těle byli. Br. — čeho čím. Nevymluvíš sobě nic, aniž toho čiem ziščen budeš. Tkad.