Zítra
Zítra, zejtra (zastr. a sotva dobré: zeytra, zýtra, V., Br., zaytra, Ben). Zítra povstalo z zjitra, změnou ji v í (odsutím a zdlouže- ním) : zítra; ze zajitra vzniklo vysutím zajtra a přehláskou zejtra. Zýtra sotva po právu se píše a jest tento tvar nejspíše zůstatek po pravopise bratrském, který mimo to i v zejtra oporu nalezl, když se (ovšem chybně) soudilo, že proti zejtra má býti spisovné zýtra, jako proti obecnému pejcha je spisovné pýcha, a prý proti prej. Gb. Hl. 75. — Z. = na druhý den, morgen. Z. ráno, o poledni, po poledni, večír, k ve- čerou (k večeru). D. Zjutra rozpálímy krutosť vśu. Rkk. Inhed zítra (časně ráno), ne k ve- čeru vstavše. Kat. 27. Zajtra u prvej zoře by Čech sám jedin na hoře. Dal. 2. 25. Do zejtra, lépe: do zejtří. V zejtra mne odvezou (= zejtra). Č. Co z. býti má. Kom. Udělám to zejtra, dá-li pán Bůh, so Gott will; Přijdu zítra, dá pán Bůh. Dch. Dnes onen, ten zítra se řítí. Msn. Or. 114. Každé dnes nebo zejtra rozpadává se jako kus staré hlíny (dny zacházejí bez památky). Šml. Aby přišel zajtra ráno. Tristr. Co možná, dnes udělejme, na zejtra nečekejme; Bych umřel dnes neb zejtra, odkáži vše jemu. Us. Kál. Da-li Bůh zítra. Na Zlínsku. Brt. Do zajtra rána kým sa naspím . . . Dbš Sl. pov. I. 251. Povedz ty mi, moja milá, povedz, kam ty zajtra na trávičku pôjdeš?; Lúčka ze- lená, nepokosená, daj, Bože, rosy, lúčka sa skosí zajtra do rána. Sl. spv. I. 8., IV. 149. Ve dne zítra ušla. NB. Tč. 148. V noci jeli pryč a zítra (z jitra) zase přijeli. Pč. 12. A prosím tebe, aby sve tovaryše zajtra buohdá velmi ráno proti mně poslal; A zajtra týden bude, měl jest knieže lidi své pohro- madě. Arch. IV. 4., 407. Opaš sebe pásik zajtra na sobášik, milá moja ľalija! Mt. S. I. 149. Ač dnes jest zlý, zajtra muož býti dobrý. Hus III. 180. Nedojdou-li dnes, dojdou zítra; Dnes tlusto, zítra pusto (o marno- tratném). Proch. Nepřijdu-li dnes, přijdu zítra (o lenochu). Hš. Tak buď živ, jak bys měl zítra umříti. Hkš. Co máš dnes snísti, schovej na zejtří, a co máš zejtra dělati, dělej dnes; Co dnes propustíš, zítra nedo- honíš. Hkš. Co máš urobiť zajtra, urob dnes a co máš zjiesť dnes, nechaj si na zajtrá. Slov. Zátur. On je tu dnes a zejtra kdes. Pamatuj, že je i zítra den. Vz Šetrnosť. Nepůjdu-li dnes, půjdu zítra. Vz Loudal. Dnes ne, ale až zítra. Vz Nikdy. Lb. Prestaň robiť, veť i zajtrá svitne; Keď sa nahneváš dnes, len zajtrá sa vyvŕš (nemsti se v hněvě); Pojedz do čista, aby bylo zajtrá pekne (ne- nechávej nic na talíři). Slov. Zátur. Zajtrá Budú krivých páliť a rovnými podpalovať; Čo môžeš dneska urobiť, neodkladaj na zajtrá. Mt. S. I. 121., 113. Dnes člověk, že by skály lámal, zítra by ho větřík povalil; Který hospodář nemyslí večer: Co zejtra? ten už dohospodařil. Slez. Šd. Třeba se dnes nedohonili, zítra se potkáme; Není dobře toho hněvati, koho zítra musíš od- prošovati; Dnes jsme zde a zítra kde! Us. Bž. Kdo včera lhal, tomu i zítra se nevěří. Č. Ne dnes, však je zejtra čas (říká lenoch). Dch. Lepší dnes kus, než z. hus. Z. také clen bude (říká se příliš pracovitým). Z. se také bude chtít jíst (říká se mrháčům). Ros. Lepší jedno dnes, než dvoje zítra. Koll.