Zjitřiti
Zjitřiti, zjítřiti, il, en, ení; zjitřovati = učiniti, aby se rána podebrala, eiterig, schwärend machen; zbouřiti, schwürig ma- chen, erbittern, aufbringen; se = podebrati se, schwürig werden. — co: ránu, Jel., mysl něčí (pobouřiti). -- co komu: ránu, Us., srdce (pobouřiti). Kram. — co kde. Ďábel v nás zlé vášně zjitřuje. Kom. Rána se z-la. Us. Lid se zjitřil (zbouřil). Msn. Or. 144. — koho, se proti komu (bouřiti). V., Br., Kom. — se komu. Rána se mu zjitřila. D., Sych. — se proč Pyrrhus se náhle zjitřil k pomsty úkonu. Shakesp. Tč. — co na koho. Nezjitři duše své na matku. Ib. — jak. Bez příčiny zjitřovati štěstí. Jir. Ves. čt. 448.