Zkáza
Zkáza, y (zastr. zkáze, e; na Slov. zkaza), f. = zkažení, záhuba, zhouba, zahynutí, das Verderben, Verdeibniss, die Verderbung, der Ruin, Untergang. Na zkázu přijíti; z-u přinésti; na z-u přivésti. V. Ku z-e přijíti. D., Byl. S tím se vším na z-u přišli. Br. Ku z-e něco přivésti. 1576. Flav. Z. přátelství. Jel. Ve z-u přijíti. Har., J. tr. Z. pořádku, der Zunftruin, Šp., mravů (nemravnosť). Sl. les. Z. neodbytná; zkázy dojíti; Z. mu, z. všemu buď, es sei alles dem Verderben ge- weiht; Z-u předejíti. Us. Dch. Po zkáze království moravského panství své rozšířil. Šb. Lit. I. 14. Opilstvo je ľuďom ku hroznej zkaze. Hdž. Šlb. 52. Než ľud sám tolkej od záhuby predca ochráněn; neb skoršej, než tak hrozná sa doblížila z., ustúpí. Hol. 67. Novou silou, novým duchom udre Osman na víťazov; rúbe, seče z boka na bok ne- priateľa novou zkazou. Ppk. I. 30. Plné sú ľudí prieddomia, smiech sa po búrke ozýva, lepšie ľudia za vzdialenie zkazy chváľa Hospodina. Zátur. Kto nevinným o zkazu stojí zradně, na toho iste kameň z neba spadne. Phld. III. 1. 50. Královský syn aj s mladou dakde zkazu vzali; Neviem, ká jim je z.; Ale ak nechceš priam a priam tu zkazu ziať, nuž hovor. Dbš. Sl. pov. VIII. 34., 37., III. 55. Abyste zkázu tělesnou i duchovnou na se neuvodili. Sš. IL 60. Oni bez pomoci jak telesnej tak duchovnej zkazu vziať musia; (Vrahové) nám zkazu strojí. Na Slov. Tč. Kdo z náhla velkým zostal, nech sa zkazy bojí. Slov. Tč. Tešila sa, bola tomu veľmi rada, že dostala novú srsť liška mladá. Pro bezpečnosť to zle, stará rekne, vtedy hrozí z., keď sme pekné. Zbr. Háj. (dod. 34.). Z toho z. země přijde. Pal. Děj. III. 3. 282. Mnohokrát jest tělesné zboží zkáza duše. Exc. Zkázu někomu strojiti. Mus. 1880. 430. A ta z. by vámi byla, ale ne námi, pro nezdrženie vašich slibuov. Arch. II. 9. Aby je životem ctným, učením čistým z přirozené zkázy vyvozovali; Byla by jim na zkázu; Čtyři sta let před zkázou jeru- salemskou. BR. II. 20. a., 52. b., III. 375. b. Na zkázu města. Čr. — Z. = škoda, der Schaden, Nachtheil. Z. povětřím. D. Z-u na něčem vzíti. Zlob. Na z-u druhého státi se to nemůže. Ros. Obchod, živnosť jde na z-u (neprospívá). J. tr. Z. vnitřní. Us. Ká zkaza že ti je, že sa nevlečieš? obrýkol sa pán nazpät na neho. Dbš. Sl. pov. I. 347. A hla už kosa po poli na zbožie sä rozo- hnala. Dajže, Bože, jasnej chvíle, by nedo- zreté dozrelo, a do stodoly vesele bez zkazy sä uložilo. Zátur.