Zkušenosť
Zkušenosť, i, f. = zkušení, vědomosť, die Erfahrung, Prax. Z není holá konkrét- nosť, neb pouhý názor není ještě z-stí. Hš. Sloh. 156. Lékař rozumem a z-stí obdařený. Kom. Ze z-sti poučený. Kram. Z. nám vy- jevuje. Toms. Dle z-sti; se z-stí srovnáva- jící se. Nz. Vlastní z. o sobě samém, o li- dech jiných; cizí z. Dk. P. 1. Z. jest zá- kladem poznání veškerého. ZČ. 6. Bez zku- šenosti člověk nikde nezajde. Ht. Sl. ml. 163. Z. v účtovaní, die Rechnungsprax, z. v jednání, v obchodu, die Geschäftsprax. Šp. V čem žádáš míť umění, skušenosť ti zjeví. Mor. Té. Skušenosť nejlepší učitel. Mor. Tč. Znám to z vlastní z-sti. Us. Vědělť zajisté ze z-sti, že král nepropustí této pří- ležitosti. Ddk. II. 392. Všeliká však z. psy- chologická nás nutí za to míti, že . . . Sš. J. 84. Čas a z. dělá lidi opatrny. Exc. Sig- mund zajisté byl hojnou z-stí světa nabyl té opatrnosti .... Z. trpká ještě ho nepo- učila. Pal. Děj. III. 3. 212., IV. 2. 339. Když není zletilosti, není ani zkušenosti. Sk. Z. nad učenosť, die Praxis ist höher anzuschla- gen als die leere Theorie. Mor. Šd. Cizí z. jest nejlacinější učitel; Vlastní z. jest nej- dražší přítel; Kdo se spravuje cizí z-stí, ten hraje na jistého a koupaje se neutone, neb se drží břehu. Lb. Cvičenosť a zkuše- nost dává umělosť. Poř. Šd. Stran přísloví vz: Dva, Hořeti u koho, Křivda, Lidé, Ovce, Pomoci komu, Pták, Ptáti se, Rada, Spáliti se kde, Svoliti k čemu, Škoda, Ško- diti, Výstraha, Zkušeni, Zkušený.