Zlatý
Zlatý, kompar. zlatší (z lepšího zlata). Zr. Lib. h 53. — Z. = ze zlata. Mluviti zlatým (stříbrným) jazykem (uplatiti koho). Us. Vk. Hra na z. bránu otevřenou. Vz Brt. Dt. 183. — Z. = z větší části zlatý. Z. peníz nazýval se červeným. H. Randa. — Z. = pozlacený. Žák byl zapsán do z. knihy. Us. Hdk. — Z. = zlatu podobný. Koroptve dostávají zlaté ocásky (žloutnou jim). Nap. — Z. = drahý, milý. Zlatí lidé, to vám byla mela. Brt. Z. oči, které by ho viděly! Rgl. Chléb ze z. lopaty (koupený). Brt. Dt. 29. Z, věk české literatury. Vz Pyp. K. II. 306. nn., 351. — Z. = na zlato. Z. váhy. Gb. Ml. II. 76. — Z. žíla. Cf. Kram. Slov. — Z. kos = žluva. U Křivice. Šír. Pt. — Z. v bot. Z. niť = prašina, cus- cuta europaea. Rr. Sb. Z. vlákno = kuku- čina, pobiedka, škrtec. ZObz. XXII. 239.— Z. sek, aurea sectio, v geom. Cf. Z. řez. Dk. Aesth. 21., 58., 153 — Z. číslo. Mj. 486. — Z. noc. Bývala-li nevěsta rozpu- stilá nebo necudná, praví se, že přepila zlatú noc. Slez. Šd. — Z., peníz. Z. český, Tk. VIII. 410., 411., rýnský, uherský. 410. až 412., říšský. Cf. Wtr. Obr. 1. 310.. II. 446., 452. Z., florenus, v 13. stol. = dukát florentijský, o něco málo lepší než cís. du- kát. Pal. Rdh. II. 113. Z r. 1561. = 60 stříbr. krejcarům a krejcar = 3 bílým čes. penízům, Wtr. Obr. II. 446. Chceš-li sobě konec vzieti (ve při vyhráti), musíš mnoho zlatých mieti. Pravda. 17. — Z. prasátko. Cf. Mách. 190. — Z.= vrch a potok v Pí- secku. Z. potok v Orlických horách. Vz Ott. VI. 50. Z. stoka v Třeboňsku.