Zlé
Zlé, zlého, n. = zlý skutek, hřích, das Böse, moralische Uibel, die böse That, Uibelthat, Sünde. Zlé páchati, milovati; k zlému ná- chylnu býti; zlé dědičné (hřích). Zlého ne- náviděti. Kom. Jde ze zlého v horší. BR. II. 375. a., Kom. Zlé znáti není zlé; ale zlé poznati a tak činiti, jest zlé. D., Č. Pachatel zlého. Dch. Zlé pán Bůh netrpí. Mt. S. I. 100. Děti sa podávajú na rodičov zvláště v zlom. Zátur. Hříšná náklonnosť, schýlenosť a pochylosť k zlému. Sš. II. 121. Dobrého neboj se a zlého varuj se. Us. Zlé jest hřešiti; Zlé nenie jiné, jen což se dobrému protiví. St. Kn. š. 16., 27. Zlé jest troje: hřiech, nepokoj, utrpenie. Hus. L 385. Kdo zlé činí, nechť podobné očekává. Exc. Vysoký dom, zlé — bývá v ňom (panské hříchy). Zátur. Od dobrého se rádo ulže a k zlému přilže. Šd. Příležitosť k zlému neškodí každému. Mor. Tč. Milé zlého počátky, ale konec ža- lostný. Sb. uč. Bž. Na zlé pokuta náleží ne česť. V. Dobré se daleko slyší a zlé ještě dále. Us. Nikdy nečiň, co je zlého, neujdeť zlé trestu svého; Nutí-li tě někdo k zlému, nechtěj býť po vůli jemu. Sb. uč. Z dobrého pokoj a ze zlého muka; Zlé se neutají a s dobrým můžeš před Boha i před lidi; Zlého se straň a jako hada chraň. Pk. Dobré nad zlým vítězí; Zlé zlým jmenuj a za dobré dobrým se odměňuj; Kdo se zlého odříká, ničeho se neleká; Zvykej dobrému, tak zlé na mysl nepřijde. Bž. Uč se dobrému, zlé ti na mysl nepůjde. Hkš. Dobré s dobrým a zlé samo. Vz předcházející (Zlé).