Zlézti
Zlézti, zlezu, zlez, za (ouc), zl, en, ení; zlézati = vylézti na horu, ersteigen, erkrie- chen, hinauf kriechen. — co: vysoké hory. Hlas. Z. město, klášter (dobyti). V. Z. zeď. Čsk. Táborští a Sirotci chtěli město Prahu z. Dač. 1. 16. Z. hrady. Pč. 21. a j. Neob- meškali města z. Har. I. 60. O městu Kri- stovu nedbají, když zloději a lotři je zlezú, aby lúpili netoliko na zboží ale i na duši. Hus I. 458. — co komu. Že p. Pernštajnský panu Šenkovi hrad jeho zlezl. Arch. I. 280. co jak (kde). Chtíce skrze lesť a pod příměřím hrad jeho z. Star. let. 127. Do příkopu vskočili a přistavivše žebříky na valy, útokem je z. usilovali. Pal. Děj. III. 3. 256. Bůh naše tvrz, v jehožto silném jménu teď zlezme hradby jejich kamenné. Shakesp. Tč. Městečko v Bechyni zradú 323 zlezli. Pč. 41. Jakož jest JM. na mě túžil pánóm českým, žeťbych soběvolně v Ra- kúsích hrad zlezl. Arch. I. 281. — co kdy. Táboří zlezli město v noci. V. — Ostatně vz Slézti.