Zlosyn
Zlosyn, a, m. = nešlechetník, zlostník, zločinec, padouch, der Bösewicht, Schurke, Hundsfott, Uibelthäter, Lotterbube. Z-ny potupil. V. Dobře tak na toho z-na! Us. Dch. A tak pod jmenem Kristovým, jsúce zlosynové přikrytí, hledají zisku svého a ne zisku Jezu Kristova; Nuž kto vinen byl, ti z-vé čili sv. Loth?; Bylo by lépe, by nás dobrých bylo málo, než z-nóv všudy plno. Hus I. 168., 195., +48. Obecné to zdání: z-nu sluší uprání. Č. M. 357. Bázlivý z. má své oči vždy na hůl obraceny (bojí se, že bude bit). Exc. Z. leká se stínu svého. Kmp. Č. 129. Kdo z-nům promíjí, dobré ubíjí. Šd., Pk., Bž. Zlosyn najde zlosyny a dobrý ne- bude bez družiny. Přísl. od r. 1467. — Z. jest, když měštěnín nebo sedlák jest nemaje svobodství, pojme kurvu z nevěstek a potom má s ní syny; co jich jmíti bude, to všechno jsou zlosynové. 1644. Pam. arch. 1876. 615.