Zloupiti
Zloupiti (zastr. zlúpiti), zlup, il, en, ení; zloupati, zlupovati = slupku stáhnouti, ab- schälen. Vz Sloupiti. — Z. = oloupiti, obrati, vytlouci, berauben, plündern. — co, koho: kostel, Ros., město, zemi, V., židy, poddané. Arch. V. 343., Pulk., Vrat. — co komu kde. Pták ptákovi ve hnízdě vejce zloupal. Jel. — koho z čeho: ze cti. D. — koho čeho: dobrého jména a cti. Us. Chrám svých ozdob zloupen byl. Bs. mlád. Vlasť krásnej voľnoty zlúpiť. Hol. 105. — koho jak: násilím, útokem. Zloupil ho ze cti na čisto. Us. — čeho, šp. m. co: ko- stelů, šp. m.: kostely. Brt. — koho oč. Kká. K sl. j. 211. — koho kde: na cestách. Arch. V. 202.