Změniti
Změniti, il, ěn, ění; změňovati = jiným učiniti, zjinačiti, proměniti, ändern, ver-, abändern. — co, koho, se: trh (odložiti), Zlob., svůj stav, Dal., radu, úmysl, předse- vzetí. V. A tu osobu abychom mohli z. (an Jem. Stelle einen anderen setzen) a jiného na to místo usaditi, kdyžby se nám líbilo. Zř. F. I. A. XXIX. Povětří se změnilo. Us. Najednou se změnil (barvu ztratil). Us. Bolí mne nohy, snad se změní čas. Us. Šd. Ná- hled jeho o tom se změnil. Z. svou víru, nález, rozsudek, trest. Us. Vlk každého roku líná, ale povahy nezmění. Rus. Šd. Těla tvého nepřeměníš, ale náchylnosť tvú změníš. Na Ostrav. Tč. Řeka z-la svůj běh. Us. Jak to (tu nehodu) zrněniť? Us. Dch. Z. čelí vojska, die Front verändern. Čsk. Roucho z. Vrch. Kaj's (kde's) ma dcero, kaj's byla, že's svu krasu z-la? Sš. P. 349. Panenka se změní, dyž muža dostane. Sš. P. 498. Změniž to pán Bůh všemohoucí!; JM. vidí, kterakť sú mi byli z-li lonskú mú řeč. Arch. II. 172., 443. Potom když to Bůh změnil.. . BR. II. 619. a. Ani veškeré tresty na světě nemohou z. přesvědčení. Kmp. Č. 96. — (co) komu. Z. si jméno. Kom. Jak se jí napila, krása jí změnila (bez: se). Sš. P. 22., 286. Stála ona, stála, žiaľom zaplakala, zmenil sa jej svet. Sl. ps. 192., Mt. S. L 112. Dzevčatko, bily kvet, jak se ci zmeňal svet. Ps. sl. 340. — co proč. Něco z úmyslu svého z. Kom. Ale i slova ta jeho jemu na potupu a příkoří změněna. Sš. Mr. 71. On jest moje láska, on mé duše slasť, jím se pro mne v rozkoš změní každá strasť. Sš Bs. 67. — kde. Z-la se tvář jeho přede mnou. D. Kdo co má od přirození, těžce se to při něm změní. Č. A tak všichni oby- čejové v tom království v jiný jsou se způsob z-ly. Exc. — se več. Ben. Hrůza v led mi krev z-la rázem. Vrch. Noc se v jasný změní den. Osv. I. 376. A kdybys v drobnou se jahodu z-la. Kls. Z-li slávu neporušeného Boha v podobenství obrazu porušeného člo- věka a ptactva; Nebo ženštiny jejich z-ly přirozené užívání v užívání ohavné, proti- přirozené. Sš. I. 27., 30. Kterakým se ná- silím přihodilo, že čisté tělo v sinalé se z-lo. Pis. z 15. stol. Z. chudobu u veliké panství, bolesti v radosť. Chč. 305., 630 — se v čem. Z. se ve svých náhledech, Šml. I. 44, ve svém chování. Hrts. — co jak. Z. něco omylem, verwechseln. Dch. Na obrátku vše se z-lo. Us. Obrátkou ruky se změnil. U Sol- nice. Planý človek zlostne uškodiť nám mieni, ale to Bôh často na osožnosť zmení. Slov. Zátur. Z. demokratickou ústavu ve smyslu timokratickém. J. Lpř. Aniž co do velikosti se zrnění. ZČ. I. 255. On změní ji na révu. Vrch. Myth. I. 216. Z-lo se pod zástěrou žádosti páně kardinalovy. Žer. Sn. 2. Časové i lidé v tomto ohledu pramálo se z-li. Ddk. IV. 238. — se čím. Něčím podstatně se z. Osv. I. 170. Vrchní soud změnil rozhodnutím ze dne . . . rozsudek první stolice. Pr. Vz Z. co proč. — co s kým. j Aby to již pán Bůh se mnou změnil, když tak dlouho trpím. Dch. — co zač. Za býl kopřivu z-chu. Dal. — kdy. S léty se z-nil v demokrata. Kká. Td. Kněžství kámen, leč ten tobě v skonu změní v choť se, jak Pygmalionu. Sš. Bs. 187. — se na čem. Kůže se na barvě nezměnila. Lk. — Z., tauschen, vertauschen, vz Směniti.