Změřiti
Změřiti, il, en, ení; změřovati, ab-, über-, an-, vermessen. — co: pole, D., dědiny (přeměřiti), odplatu (míru udati), země (pro- jeti, projíti). V. Kdo nechce věřit, ať si to dá změřit. Us. Jg. Dráhu z. Dch. Z-li horu chtiece ji osaditi. Arch. IV. 393. — co jak: dle míry jisté. Zrak její změřil plaše tmavou sluji. Vrch. Změřil jej od paty až k hlavě. Us. Nechť změří úzkým ňadrem si výš od- měny i pekla hloubi. Hlk. Přísným jej změřil zrakem. Vrch. Někoho pohledem opovržení z. Hrts — co, koho čím Z. někoho zrakem. Pov. Čáru krokem z. Us. Sl. les. Z-řil ho několikrát holí. Us. Kšť. Z. zajíce ručnicí (zastřeliti, erzielen, treffen, eischiessen), Us., někoho přísným okem z. — co odkud (u horn.): mezník n. kůl se dne dolů (kom- pasem vyměřiti, kam kolmá čára dopadne v dolu, spuštěná od mezníku n. kolu na dni se nacházejícího). Vys.