Změsti
Změsti, zmetu, změť, změtl, ten, ení = zmásti, zmíchatí, vermischen, vermengen, verwirren. — co. Bože, změtiž jejich smysly. Pís. br. 395. Něčí jazyk z. Br., V. A kto by mohl vše vypsati, co tu řeč českú již změtli? Hus I. 134. — co s čím. J. tr., Nz. — kde. Žeby odsouzený na mysli se změti. Úp. trest. Šafrán a med (s medem) na dlani z. Jg.