Zmeškati, zmeškávati
Zmeškati, zmeškávati = zameškati, promeškati, zanedbati, versäumen, verab- säumen. V. — abs. A oni zmeškali sú a odešli sú (oni zanedbavše odešli). Hus II. 379. — co, koho: mši, Us., Sš., čas, oběd, D., vlak, Dch., kázání. Šd. A dobre, že posporil sa; nech len hodinu zmešká, už ti mu je po všetkom. Dbš. Sl. pov. II. 10. Mše sv. neodjedu, bych měl vojnu zmeškati. Sš. P. 795. Tebe prosíme, aby ne- ráčil toho sněmu z. Arch. l. 275. Neškodilo by, abyste pospíšili do Prahy, tak abyste nás nezmeškali. Žer. 338. Vzav ode mne právo i zmeškal mě. Půh. I. 362. Já nechtěv svých práv z. i potrávil jsem o ten póhon 16 hř. gr. Půh. II. 352. Ó běda knězi, který zmeškává koho nepravé jemu slova božieho. Hus II. 301. Zmeškav íéto, pozdě do lesa na maliny. Prov. Šd., Bž. — (koho, se, komu) v čem. Nemocného v něčem z. (zanedbati). Zák. sv. Ben. Bojím se konečně, nepatříte-li sami o sobě, že v těchto lidí naději zmeškáni bychom byli. Pal. Děj. IV. 1. 97., Arch. II 427. Zmeškal-liby v tom koho, za to odpovídati není vinovat. NB. Tč. 31. Ten se v svém právu zmeškal; I zmeškal mě v tom a sám mě toho od- tiskl; V tom mi zmeškal; Mě v mém věně zmeškal znav mi prve na rukojmí. Půh. II. 68., 468., 502., 600. Ale v čem se z-la; Zmešká-li (papež) sboru křesťanského v práci, kterú by měl míti; Že bych zmeškal lid v slovu božiem a sám na cestě co bych dobrého mohl činiti?; Ej, milý člověče! milujž toho pána, jenž nemuož tebe neřádně z. v odplatě, ale předchází dávaje prve víc, než ty muožeš zaslúžiti. Hus I. 25., 405., II. 112., III. 162. — (se) čím. Z. se svou nedbanlivostí. Vš. Jir. 284. Z-li se dskami, listem, posly ke dskám. Tov. 83. Že pro ižádnú věc nezmeškáš svú příjezdú na ten den. Arch. I. 274. Pakliby jeho ustúpením lid byl zmeškán v slovu božím neb ve krstu, tehdy nemá ustúpiti; Jest on (Bóh) také dobrý pán, že nemóž zle z. odplatú svého sluhy, alebrž on prve dává sluze každému viece, než jest zaslúžil. Hus II. 172., 370. — proč. Školu skrze (pro) nemoc z. Us. Tč. Skrze to zmeškána jsem v tom a žádného konce o tu věc nemohla jsem míti; Skrze to zmeškal mě, tak že jsú jiní utekli a zvedli se. Půh. II. 247., 290., 311. — kde. Což's dobrého v tomto životě zmeškal. BR. II. 23. a. Nenávisť, jenž člověka táhne a vzdaluje, v mysli roztržena činí, v cestě blahoslavenstvie zmeškává. Hus III. 166. Kdo za stolem jídlo zmešká, Bohu to není žel. Proch. Ž. M. 199. —- koho na čem. Jeho na tom zmeškal; On nás na tom zme- škal a nám nepřidělil za času. Půh. II. 540., 425. — kam. Zmeškal do kostela, na mši. Us. — jak dlouho. Zmeškal o půl hodiny. Arch. V. 325. — s inft. Zmeškal jsem po- žívati lékův otrazivých. Ras. A nezmeškajte podotknúť: by prišiel ešte podvečer. Phld. V. 63. (Vypůjčenou) summu peněz zmeškal zapraviti v čas určitý. Pal. Děj. IV. 2. 152. j Ku KM. jeti Nezmeškám. Arch. II. 42. Oče- kávám koní mladých a kdyžťkoli přivedeni budú, nezmeškámť několika poslati. Ib. IV. 25. Ti třie mužie v tom zrcadlu ohlédati sě zmeškali. Hus III. 133.