Zmít
Zmít, u, m. = zmetení, hození, der Wurf. A nic nás sobě neváží, i papeže na zmít berou. Dač. Zmít vyvrci = kostkou vrci. V. — Z. = námitka, der Einwand, Ein- wurf. Z. před někým učiniti. Apol. Dávám tomu místo, že ve škole bezbožníků mnoho se takových zmítů proti pobožným vymítá. Kocin de provid. 536. Ale tuto hned jiný z. ti Epikurové vyvrhují. Urbar. 1390. Emler. vyd. 576.