Zmítati
Zmítati = sem tam házeti, vyhazovati, autwerfen, schleudern, herum, hin und her werfen, schütteln, schwingen, erheben; pře- vívati, worfeln. V. — co, koho, se. Jiného padoucí nemoc zmítá. Kram. To mi hlavu zmítá. Us. Moře se zmítá, geht hoch. Dch. Ceny zboží se zmítají, fluktuiren. Nz. Větry, jenž tvé vlny zmítají. Vrch. Zlý duch ho zmítal. Štr. Nechť pochybnosť nám ducha zmítá. Osv. VI. 298. Zvučnú meď a hlasnú trúbu nadúvá, meč krvavý zmítá. Hol. 56. — co čím, kým. Země tato posud ještě zmí- tána byla neblahým sporem mezi biskupy; Zatím však zmítána byla strannickými spory nešťastná země. Ddk. VI. 3., VII. 246. Hněv mu bouřně útrobami zmítal. Čch. L. k. 62. Tak Svatopluk mnoho rozpačitý sa myšlén- kami zmítá. Hol. 16. Říše zmítána byla různicemi a nepokoji vnitřními; Zmatky říší zmítají. Šmb. S. I. 5., II. 100. Běs mu hlavou zmítá i srdcem. Kká. Td. 303. Dře- vem, které tu a tam po řece plyne, vlna zmítá mnoho. Km. 1884. Učeníci z li se pochybenstvím a strachem. Sš. J. 101. Jaké boje tebou zmítaly? Vrch. Divně zmítán jsa bouřkami. Ler. Zmítajíce se vlnami tohoto světa. ZN. Vlny korábem z-ly. Kom. Vztekle sebou z. Č. Hlavou zmítá; Na po- božné nesluší o vyslyšení modliteb svých pochybovati a jako vlnobitím se z. BR II. 22. b., 779. Štěstí námi zmítá. Jel. Zmítá tím, co svině věchtem (opovrhuje). Kom. Hanec všecko haní, vším drbe a zmítá. Kom. Z nohami, Reš. Obilí vějičkou, aby se od- loučila pléva. Kom. Zmítají mnou péče, starosti. Jel. Vítr lodí zmítá. Us. Loď vl- nami se zmítá. Sš. Mat. 192. Vlnami sta- rosti se z. V. — co komu. Vz Z. co. To mi hlavu zmítá. Us. — čím za kým: hla- vou, Br.; pysky za sebou zmítáme. Kom. — se kde (čím). Na témž moři a týmiž větry se z. V. Z. se na provaze. D. Vítr na moři vlnami zmítá. Lom. Jaroslav v své mysli zmítán. Nitra VI. 25. Vítr děvici kol hlavy roušku zmítá. Kká. K sl. j. 36. Král se v pochybnostech na svém loži zmítal. Vrch. — co kam. Vítr prach do povětří zmítá. Rvač. — se od čeho. Mysl od žádostí sem i tam se kolácí a zmítá. V. Od větrné búře se z. ZN. — se kudy. Krik ľudu nastává a bité pere kopce, i zpátky odrážá a po zatvorenej sa okruhline zmítá. Hol. 21. — jak. Strašně vlny oběma hrdinami zmítaly. Ddk. III. 233. Vlny vysoko se z-ly. Dch. — Z. = svrci, shoditi, vyvrátiti. Vz Smésti.