ZmocněnýZmocněný; -cněn, a, o, ermächtigt, be- vollmächtigt. Aby z-nému jeho bez odtahu vydal. 1573. Výš psané z. osoby (moc k ně- čemu jim danou mající). Apol. Z. proku- rator. Kram. Zpěv je z-nou řečí. Dk. —
k čemu. Br. Z. k vyslyšení výpovědi. List hrad. 1671. Zvláště k tomu z-ný. Dch. —
čím: právem (stvrzený), D., královským mandatem. Kom.