Zmocněti
Zmocněti, ejí, ěl, ění, zmocnívati = moc- ným se státi, mächtig werden. — abs. Ko- hout zmocní (sesílí, vyroste). Us. Rgl. — kdy (več). Národ ten za něho u velikou říši zmocněl. O měst. bož. Jestliže teď ne- zmocním, nezmocním už nikdy. Us. — čím. Dobrou potravou zmocníš, ale ne kořalou. Us. Tč. -- jak. Nebolo mu treba inšieho lieku: naskutku zmocnel tak, že mohol se- deť. Dbš. Sl. pov. I. 496. Chlapec zo dňa na deň zmocnieval. Dbš. Sl. pov. I. 89.