Dlužiti
Dlužiti, 3. pl. -ží, dluž, dluže (íc), il, en, ení; dlužívati. — se = dluhy dělati, Schulden machen, sich verschulden, borgen. Pořád se jen dluží. Us. On se rád dlužívá. Us. Kdo se dlužil, plať. Ros. Kdo se rád dluží, nerad slova drží. L., Lb. Vz Dluh. — si co: pe- níze. Us. — se v co: v peníze (peníze na úrok vzíti). V., Kom. — se čeho od koho. Dlužil se peněz od něho. Ros. — se kde. Lom. Nedluž se u Zakusila, oplatíš u Musila. Vz Dluh. Lb. U někoho v jistou summu peněz. J. tr. — se komu čím. Bohu se každým slovem dlužíš (dlužným se stá- váš). L. — se bez čeho: bez rozmyšlení. Ms. 1615. Sirotek bez vůle poručníka v nic se dlužiti nemůže. Pr. měst. — se na koho (ve jménu jeho). Jv.