Zmoudřeti
Zmoudřeti, ějí, el, ení, klug o. vernünf- tig werden, gewitzigt werden. Učiniti, aby kdo zmoudřel, Jem. zur Raison bringen. Dch. — jak: se svou škodou. V. — čím. Rozumný zmoudří škodou jiného, blázen ani svou vlastní. Hlas. Mohl by trpkými zkušenostmi již jednou z. Dch. Chci ho po- trestati, aby trestem zmoudřel. Ddk. II. 425. Chybami se učíme a prohranými soudy zmoudříme. Us. Šd. — kdy. Ten nezmoudří, až narazí. Us. Dch. Zmoudříš přece buda poučen. Msn. Or. 58. Člověk obyčejně po neštěstí zmoudří. Us. Tč. Od toho dne zmoudřel švec a neslavil modrých pondělků. Kld. I. 271. Václav trpkým strádáním před časem zmoudřel. Ddk. VII. 50.