Zmožený
Zmožený; -žen, a, o. Vz Zmoci. Zmožený ležel bez dechu. Troj. Mám z-nou (namo- ženou) ruku, nemohu nic dělať. Us. Ne- zmožený, unüberwunden, unbesiegt. Dch. — čím. Ta moc tím více nepřátel dlouhým tímto obležením poněkud z-ných posilnila. Žer. 17. Z. bídou, Bl., hladem, Us., prací. V. — kdy: žena po porodu z. Plk.