Zmrhati
Zmrhati = zhubiti, zkaziti, o něco při- praviti, ztratiti, zu Grunde richten, ver- derben, verlieren.— co, koho: dobytek, Pr. měst., své zdraví, Kom., svou pověsť. Troj.; práci a náklad, chmel i slad z. (nadarmo praco- vati); den. V. Z. majetnosť, sein Vermögen durchbringen. J. tr. Mistr dílo zmrhal. Pam. Val. Meziříč 210. Své hrdlo z. BR. II. 47. b. Zmrhal mne. Jel. Něčí milosť a lásku z. Th. Z. své peníze, statek (promrhati), Us.; ženskou, pannu = o česť připraviti, zlíhati. Sych., Us. — co, koho, se, čím. Svou ra- dou krále zmrhal. Tur. kr. Čas žertováním. D. Se čím z. Mel. Koněm, na kterém seděl, zmrhán jest. Bart. Zmrhal mu šubu neopa- trným vydáváním. NB. Tč. 13. — co komu (proč): své dceři syna pro kousek zvěřiny z. (zahubiti). Cyr. Poručník-li sirotkům sta- tek zmrhal. Vš. Jir. 148. Zmrháš-li sobě zdraví. Jir. Ves. čt. 36. Ať jim nebude zmr- háno, co mají. NB. Tč. 204. Nemohl sirotku nic z. Půh. II. 462. — co skrze co. Solf., Tur. kron. — co kde (u koho): milosť. V. Zmrhal jsem tam den. Us. Vck. — co jak. Co předkové udatně zejskali, to po- tomci jich ničemně zmrhali. Dač. I. 292.