Zmrzeti
Zmrzeti, el, ení = omrzeti, těžkým býti, verdriessen. Toť brzo zmrzí. V. — proč. Ty věci zmrzely pro bázeň ztracení jich. V. — koho. Zav. Pýcha života našeho Boha zmrzela. Long. Z-la ho dobrá vôla (že se dobře měl). Slov. Zátur. Pozdejšie ju to ozaj z-lo. Mt. S. I. 64. — komu. Opilcom voda zmrzí. Výb. I. 928., Mus. — Zmrzí se mi, ti = zmrzím sobě, zmrzíš sobě atd. To se člověku zmrzí. Us. Tč. — si v čem = omrzení cítiti, überdrüssig werden. Z ne- známosti hřešili a v ní sobě zmrzíce osvícení ode mne došli. BR. II. 339. b. — koho kde. Ide on, ide za tie tmavé hory, klobúčik na očach a nič nehovorí, len kedy netedy zbroj mu zaštrkotá; čo ho tu zmrzelo, či zlé či dobrota? Čjk. 47.