Zmučiti
Zmučiti, il, en, ení = umučiti, ztrápiti, foltern, abfoltern, abmartern. — koho. V., Kká. Td. 71. Kolovrat člověka mého zmučil. Arch. II. 36. Dal z. a upáliti jakéhosi Ju- ristu. Pal. Děj. IV. 2. 374. — koho čím. Vz Mučiti. — jak. Ukrutně ho z-li. Us. Šd. Horníci kněze Valentina velmi z-li. Dač. I. 325. Keď ho hlad a žízeň dobre zmučí. Sl. spv. I. 5.