Zmužilosť
Zmužilosť, i, f. = věk mužský, die Mann- barkeit. V z. dozrává. V. — Z. = dospělosť mužská, die Mannheit, männliches Ansehen. — Z. = jednání muži přístojné, männliches Betragen, die Männlichkeit. — Z. = udatnosť, statečnosť, síla, die Mannhaftigkeit, Tapfer- keit. V. Z. mysli; z. udatná. Jel. Zmužilosť, chlape, v slove tak, jak v činu. Si v službe pravdy: nemáš čo sa lakať. Phld IV. 367. Najprvní doletí na veterném žrebcovi Sámo, i svých podbúdzá a do srdce z-sti naháňá. Hol. 73. Bábori udatní! ostatňú srdca ukažte včul z., včul posledňé vzteku pustite uzdy. Hol. 146. Bylť jsem očitým svědkem rekovné z-sti vaší naproti přemoci nepřítele. Ddk. Jt. v. 37. Vojsko prací prospívá v z-sti, ale zahálkou v ní krsá a babiní. Abr. Více k tomu z-sti třeba snášeti štěstí nežli ne- štěstí. Sb. uč. Z. pěkná ctnosť. Na Mor. Tč. V protivnosti chop se z-sti. Bž., Hkš. Rád jako oděnec jezdí a z. jeho za plotem leží. Bž. Stran přísloví vz; Baba, Hrdlo, Chutě, Huš, Krupěj, Kuráž, Meč, Musiti, Nesmělý, Skočiti, Strach, Vojna, Voněti.